Vladimír Kříž

Narodil se 20. července 1948 v Jihlavě. Po maturitě na jihlavském gymnáziu v roce 1967 a nepřijetí na novinářskou fakultu odešel do dvouleté vojenské služby, kde absolvoval půlroční poddůstojnickou zdravotnickou školu v Uherském Hradišti (1968). V té době byl také krátce externím redaktorem novin Slovácká Jiskra. Jako desátník zdravotní služby pak působil v Havlíčkově Brodě, kde zažil sovětskou okupaci. Krátce pak byl vedoucím kulturního klubu v Polné, kde vydával Polenské ozvěny, a poté do roku 1977 působil jako pracovník pro mimoškolní vzdělávání na Okresním kulturním středisku v Jihlavě. Obor vzdělávání dospělých studoval dálkově v Praze a později v USA, kam odešel v roce 1984.

V roce 1976 se stal Vladimír Kříž diplomatickým zástupcem australského Knížectví Hutt River – byl jmenován jeho honorárním a později (1979) řádným konzulem.

Z politických důvodů byl vyhozen z práce na okresním kulturním středisku. Postupně byl průvodčím na železnici a recepčním v hotelu.

Protože se stal objektem pronásledování StB, která mu znemožnila práci a odebrala i cestovní pas, uprchl s manželkou roku 1984 přes Rumunsko do Jugoslávie s využitím vlastnoručně vystavených diplomatických cestovních pasů Knížectví Hutt River. Usadil se pak v USA, kde byl mnoho let pracovníkem kongresového centra a založil tam české nakladatelství Obzor. Stal se spoluredaktorem českého Věstníku a přispíval do českých exilových novin v Americe i Evropě.

Po roce 1990 se vrátil do České republiky, střídavě pobýval v USA a Evropě a věnoval se cestování po mnoha zemích světa, odkud publikoval cestopisné reportáže a knihy. V San Francisku byl několik let zahraničním zpravodajem českých rozhlasových stanic Impuls a Rádio Vysočina. 

V současné době žije v Jihlavě.

Jeho příběh se stal inspirací pro skladbu Emigrantské sny od skupiny Epydemye.

Od roku 1965 Vladimír Kříž publikoval materiály v okresním (Jihlava) a krajském tisku (Brno). Jeho příspěvky se objevovaly například v časopisech Naše rodina, Ahoj na sobotu, Vlasta, v Učitelských novinách, Mladé frontě a Zemědělských novinách. Šlo hlavně o poezii. V časopisu Lidé a Země se objevovaly jeho reportáže z cest.

V současnosti je dlouholetým kmenovým autorem internetového zeměpisného magazínu Ingema. Je členem Obce českých spisovatelů (od r. 1993).

• Přijď ke mně, když prší – povídka ve sborníku MF Praha 1974
• Tvrz (Mladá Fronta 1977)
• Tvrz (2. vydání, San Francisco 1989)
• Neposlušné ženy (Obzor 1991)
• Neobyčejné cesty (Obzor 1992)
• Pozdravy z cest (básně, 1994)
• Milostné návraty (básně, 1994)
• Na dalekých toulkách (Astera G 1998)
• The Road (anglicky – San Francisco 2002)
• Znovu na toulkách (Klub cestovatelů H+Z Globe 2006)
• Neobyčejná setkávání (Astera G)

• Neobyčejné cesty (Praha 1992 - čtení na pokračování)  

• Čestné členství Klubu cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe
• Občanská medaile za zásluhy, spojená s povýšením do šlechtického stavu (Hutt River Principality, Austrálie)