Rezistivita

Rezistivita je číselně rovna velikosti elektrického odporu homogenního vodiče s jednotkovým obsahem kolmého průřezu na jednotku délky.

• Značka veličiny:

ρ (doporučena normou[1]) nebo ζ

• Jednotka SI:

ohm metr, značka Ω·m

• Technická jednotka: ohm milimetr čtvereční / metr, Ω·(mm)²·m⁻¹, uváděná jako mikroohmmetr, μΩ·m

1 Ω·(mm)²·m⁻¹ = 10⁻⁶ Ω·m²·m⁻¹ = 10⁻⁶ Ω·m = 1 μΩ·m

Měrný odpor homogenního vodiče stálého průřezu lze určit ze vztahu

${\displaystyle \rho ={\frac {RS}{l}}}$,

kde R je odpor vodiče, S je obsah kolmého průřezu a l je délka vodiče.

Vztah ke konduktivitě

${\displaystyle \rho ={\frac {1}{\sigma }}}$,

kde σ je konduktivita.

Z něj plyne diferenciální definiční vztah (pro izotropní látky):

${\displaystyle \mathbf {j} ={\frac {1}{\rho }}\mathbf {E} }$

kde j je hustota elektrického proudu, E intenzita elektrického pole.

Měrný odpor lze použít pro výpočet odporu R vodiče z látky o rezistivitě ρ, délky l a obsahu průřezu S.

${\displaystyle R=\rho \cdot {\frac {l}{S}}}$

Používá se také pro výpočet charakteristické hloubky vniku δ proudu do vodiče protékaného střídavým proudem o frekvenci f (vizte článek Skin efekt), kde ρ je rezistivita, ${\displaystyle \varepsilon }$ je permitivita a μ je permeabilita materiálu:

• pro nižší frekvence ${\displaystyle f\ll 1/\rho \varepsilon }$

  ${\displaystyle \delta \approx {\sqrt {\frac {\rho }{\pi \cdot f\cdot \mu }}}}$;

• pro vyšší frekvence (nebo špatné vodiče), kdy ${\displaystyle f\gg 1/\rho \varepsilon }$

  ${\displaystyle \delta \approx {2\rho }{\sqrt {\varepsilon \over \mu }}}$.

Hodnoty rezistivity (při teplotě 20 °C). Údaje v různých tabulkách se mohou mírně lišit - záleží na konkrétním zpracování měřeného vzorku materiálu.

[2]