Adléta Uherská

Adléta byla dcerou Ondřeje I., od roku 1046 uherského krále. Historické prameny neuvádějí datum jejího narození, dnešní historici se kloní k roku 1040.[1] Otázky panují i ohledně osoby její matky. Někteří historici mají za to, že jí byla Anastázie Rurikovna, dcera ruského velkoknížete Jaroslava Moudrého[2]

Když se Vratislav, budoucí Adlétin manžel, dostal do sporu se svým bratrem Spytihněvem II., rozhodl se opustil Olomouc, kde sídlil, a útočiště hledal právě u Ondřeje I. Svou první ženu, šlechtičnu neznámého původu, která byla v už pokročilém stupni těhotenství, raději nechal v Olomouci. Spytihněv tuto ženu ale uvěznil a ta nakonec zemřela při předčasném porodu. Podruhé se tedy Vratislav oženil s Adlétou, princeznou z rodu Arpádovců, zřejmě v roce 1057, kdy jí bylo asi sedmnáct let. Důvodem bylo spojenectví s Uhrami.

Během asi pěti let manželství se Adlétě narodily čtyři děti: do českých dějin se zapsal kníže Břetislav II., dalšími byly Vratislav, který zemřel ještě v dětství, a dcery Judita a Ludmila. Juditu otec později provdal za polského knížete Vladislava I. Heřmana a stala se matkou jednoho z nejvýznamnějších středověkých polských panovníků, Boleslava III. Křivoústého.

V roce 1061 se Vratislav stal po smrti svého bratra Spytihněva knížetem, Adléta se ovšem z titulu kněžny dlouho neradovala. Zemřela 27. ledna 1062 ve svých asi dvaadvaceti letech. Důvodem zřejmě byla právě rychlost, s jakou přivedla na svět své děti. Vratislavovou třetí ženou se o zhruba rok později stala Svatava Polská.

• Břetislav II. († 1100), český kníže

∞ 1094 Lukarta z Bogenu

• Vratislav († 1061)
• Judita Přemyslovna (1056/58 - 1086), polská kněžna

∞ 1080 Vladislav I. Heřman

• Ludmila († po 1100)