Luisa Oranžsko-Nasavská

Luisa se narodila jako nejstarší dítě nizozemského vévody Frederika (druhého syna nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské), a Luisy Pruské, nejmladší dcery pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Měla dva starší bratry, kteří však zemřeli již v útlém věku, a mladší sestru, Vilemínu Frederiku Annu Alžbětu Marii (1841–1910).

V srpnu roku 1849 přijel na nizozemský královský dvůr švédský korunní princ Karel a poznal zde Luisu. Oficiální zasnoubení bylo oznámeno v únoru roku 1850 a svatba se konala 19. června roku 1851 ve stockholmské katedrále. Její manžel byl synem švédského krále Oskara I. a jeho manželky Josefiny de Beauharnais.

Důvodem sňatku byl nedávný původ nové švédské dynastie a velké věno nevěsty; to ovšem nakonec tak velké nebylo. Navíc korunní princ považoval Luisu za nepřitažlivou a začínal si postranní románky. Naopak Luisa svého manžela milovala.

Z manželství Luisy a Karla vzešli dva potomci, dcera a syn:

• Luisa (1851-1926), jako manželka dánského krále Frederika VIII. dánská královna;
• Karel Oskar (1852-1854), vévoda ze Södermanlandu.

Po porodu druhého dítěte již princezna ze zdravotních důvodů další děti mít nemohla. Když pak v roce 1854 zemřel malý Karel Oskar ve dvou letech na zápal plic, ztratil král svého jediného dědice a následníka; po jeho smrti tak na švédský trůn nastoupil jeho mladší bratr, Oskar II.

Luisa se stala švédskou královnou, když 8. července roku 1859 její tchán zemřel. Její manžel se stal novým králem jako Karel XV. ve Švédsku a Karel IV. v Norsku. Luisa pak dostala titul královny Švédska a Norska a byla korunována v obou zemích; je nutno zdůraznit, že předchozí dvě královny v Norsku korunovány nebyly, a to kvůli svému odlišnému vyznání.

Luisa zemřela ve Stockholmu 30. března roku 1871. Pochována byla v kostele Riddarholmen ve Stockholmu.

Nebyla příliš populární korunní princeznou, říkalo se o ní, že nedostatečně komunikuje. Místo zasahování do politiky se věnovala dobročinným aktivitám.

Mezi potomky Luisy Oranžsko-Nasavské náleží řada příslušníků současných panujících rodů, např. dánská královna Markéta II., norský král Harald V., belgický král Albert II. či lucemburský velkovévoda Henri I. Lucemburský.