Ludwig Ganghofer

Po absolvování gymnaziálních studií pracoval krátkou dobu v dělnických profesích; později začal studovat strojní inženýrství, nakonec ale vystudoval filosofii a literaturu v Lipsku. Díky své první[2] velice úspěšné hře Der Herrgottschnitzer von Ammergau (1880) se mohl stát spisovatelem na volné noze.

Pracoval jako dramaturg ve vídeňském Ringtheateru[3] a svými fejetony přispíval do mnoha časopisů. Byl osobním přítelem císaře Viléma II. Pruského, zastával velmi nacionalistické a protidemokratické názory. Za první světové války byl válečným zpravodajem a napsal celou řadu propagandistických básní; brzy po skončení války zemřel.

Jeho romány, zčásti historické, částečně ze současnosti, jsou inspirovány především alpským prostředím a jejich prostě a idylicky žijícími obyvateli, v období tzv. Heimatfilmu bylo mnoho z nich zfilmováno.

Česky vyšly adaptace několika jeho historických románů (Klášterní myslivec, Martinská poustevna, Myslivec s hor, Dívka s pochodní). Na jeho námět napsal v letech 1916-17 český skladatel Karel Weis operu Bojarská svatba (premiéra 1943).[4]

V českém prostředí je však znám především jeho román Die Sünden der Väter (1886), který, ač nebyl přeložen, hraje významnou úlohu v románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška.

Významná část Ganghoferova díla se dočkala filmových, televizních i muzikálových adaptací; českoslovenští diváci tak mj. měli možnost shlédnout koprodukční (SRN-ČSSR) TV minisérii Válka volů, roku 1987 natočenou režisérem Sigim Rothemundem, vzniklou na motivy historického románu Der Ochsenkrieg (1914).