Ludvika Rottová

Narodila se v Praze na Starém Městě v rodině úředníka v pojišťovně Jaroslava Rotta[5] a jeho ženy Barbory Spieglové. Od mládí tíhla k divadlu a poprvé upozornila na svůj talent u ochotníků na scéně divadla u sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze. V letech 1876–1879 byla angažována v Prozatímním divadle pro obor tzv. „sentimentálních milovnic“. Při silné konkurenci v souboru nebyla náležitě nasazována a z tohoto důvodu následující dva roky působila na německých scénách v Olomouci, v Norimberku a Berlíně. V roce 1881 byla na doporučení Vendelína Budila angažována k divadelní společnosti[6] Jana Pištěka, s níž hrála jednu sezónu na scéně Nového českého divadla na Královských Vinohradech, nazývaného též „Kravín“ a v zimě v Besedním domě v Brně. Počátkem roku 1883 nastoupila na scénu pražského Národního divadla jako představitelka tragických hrdinek a salónních dam. V polovině roku 1886 se provdala[7] za právníka Augustina Popelku a ukončila divadelní dráhu.

Následovala svého manžela do Brna, kde příležitostně pracovala s ochotníky. V manželství se jí narodilo pět potomků, v Brně August (* 1887[8]), Marie (* 1888[9]), Zdeněk (* 1892[10]), Ludvíka (* 1894[11]), a ve Vídni v roce 1901 syn Vladimír. Její syn Zdeněk (1892[11] – 1932[12]) se rovněž věnoval herectví a opernímu zpěvu.[13]

Ludvika Popelková zemřela v Brně 30. srpna 1932 a pohřbena byla na brněnském Ústředním hřbitově.