Ludvík II. Bourbonský
Ludvík II. Bourbonský (francouzsky Louis II de Bourbon, 4. února 1337 – 10. srpna 1410 Montluçon) byl vévoda bourbonský, hrabě z Clermontu a Forezu a švagr krále Karla V.
| Ludvík II. Bourbonský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. srpna 1337 |
| Úmrtí | 19. srpna 1410 (ve věku 73 let) |
| Montluçon | |
| Pohřben | Klášter Souvigny |
| Královna | Anna z Auvergne |
| Potomci | Jan I. Bourbonský a Louis de Bourbon |
| Otec | Petr I. Bourbonský |
| Matka | Izabela z Valois |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Byl synem bourbonského vévody Petra I. a Isabely, dcery dcera Karla z Valois, zakladatele dynastie Valois. Po otci zdědil sklony k duševnímu onemocnění[1] a po jeho smrti na bitevním poli se roku 1356 stal vévodou bourbonským. Roku 1360 byl po uzavření tzv. míru v Bretigny jedním ze čtyřiceti rukojmích, kteří putovali výměnou za francouzského krále Jana na anglický dvůr a tam v poměrném blahobytu setrval až do roku 1366.
Po návratu musel obnovit svou autoritu ve vévodství a roku 1371 oženil s Annou z Auvergne, hraběnkou z Forezu a pak se na Pyrenejském poloostrově zúčastnil boje proti Maurům. Jindřich II. Kastilský chtěl křižáky využít ve válce proti Portugalsku, což Ludvík odmítl a vrátil se zpět do Francie. Po návratu bojoval v Normandii proti Karlovi Navarrskému. Na přelomu let 1377 a 1378 se zúčastnil slavnostního přivítání císaře Karla IV. a byl jedním z hlavních organizátorů oslav během celé císařské návštěvy francouzského dvora.
Po smrti švagra Karla V. roku 1380 byl na základě jeho poslední vůle společně s dalšími francouzskými princi jmenován poručníkem nezletilého následníka Karla VI. Na rozdíl od svých švagrů neměl přílišné politické ambice a lid ho nazýval "dobrým vévodou".[2]
V roce 1390 uspořádal společně s Janovany výpad proti Tunisu, který se do dějin zapsal jako nepříliš úspěšná Mahdijská křížová výprava.
| „ | Můj pane, snažně vás prosím, abyste mě za všechny služby, které jsem pro vás kdy mohl vykonat, pověřil tímto úkolem, abych mohl pracovat pro vás, pro vaše jméno a pro službu Boží. Neboť je to mé nejvroucnější přání na světe a po všech světských činech je také dobré sloužit Bohu... | “ |
| — Ludvík Bourbonský v dopise Karlu VI.[3] | ||
O dva roky později mladý král Karel při cestě na vojenské tažení do Bretaně prodělal první ataku duševní choroby. Období vzplanutí nemoci se střídala s obdobím uzdravení, kdy si chorý panovník uvědomoval svůj stav a propadal se do depresí. V období psychotických atak ničil vše okolo sebe a nebyl schopen vládnout.[4] [pozn. 1]
K moci se v roli královských rádců vrátil Jan z Berry, jeho bratr Filip Smělý a králův bratr Ludvík Orleánský, protože své předchůdce v rolích rádců obvinili z neschopnosti a zpronevěr. Každý z nich vyznával jiný politický kurz, což zemi oslabilo a s pokračující stoletou válkou se Francie ocitla až na pokraji zkázy. Ludvík Bourbonský se roku 1401 pokoušel společně s Janem z Berry zprostředkovat mezi Ludvíkem Orleánským a Filipem Smělým mír. Od roku 1405 stál na straně Ludvíka Orleánského a po jeho zavraždění roku 1407 se rozhodl odejít do ústraní. Na sklonku života se vévoda přes počáteční nesouhlas rozhodl napodobit krok svého syna a připojit se ke straně Armagnaků, zemřel v srpnu 1410 a byl pohřben do rodové nekropole v benediktinském klášteře Souvigny.
Vévodův sekretář Jan z Orronville sepsal Kroniku dobrého vévody Ludvíka Bourbonského.
Vývod z předků
Poznámky
- Po roce 1415 se zcela propadl do spárů nemoci, během života údajně prodělal minimálně 43 atak.[4]
Reference
- Leo van de Pas. Isabelle de Valois [online]. Genealogics [cit. 2010-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
- TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 402.
- SOUKUP, Pavel; SVÁTEK, Jaroslav, a kol. Křížové výpravy v pozdním středověku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. ISBN 978-80-7422-055-5. S. 134.
- EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 291. Dále jen Francouzští králové.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík II. Bourbonský na Wikimedia Commons - La chronique du bon duc Loys de Bourbon / [par Jean d'Orronville dit Cabaret ; publiée, pour la Société de l'Histoire de France, par A.-M. Chazaud]
- Detail Ludvíkova náhrobku v klášteře Souvigny
