Klášter Souvigny
Klášter Souvigny (francouzsky Prieuré de Souvigny) je klášter v obci Souvigny ve francouzském departementu Allier v srdci bývalé provincie Bourbonnais. Ve středověku byl klášter jedním z pěti nejstarších dceřiných klášterů kláštera v Cluny a významným poutním místem.
Klášter Souvigny | |
---|---|
Převorství Souvigny | |
Lokalita | |
Stát | Francie |
Místo | Souvigny |
Souřadnice | 46°32′6″ s. š., 3°11′36″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | benediktinský |
Založení | 915-920 |
Mateřský klášter | Cluny |
Odkazy | |
Kód památky | PA00093300 |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
K založení došlo mezi lety 915-920,[1] kdy Aymer Bourbonský věnoval klášteru v Cluny pozemek, na kterém se začalo stavět převorství. Po úmrtí dvou významných opatů Maiola a jeho nástupce svatého Odila, kteří byli v klášterním kostele pohřbeni, se klášter stal významným poutním místem. Jejich gotické náhrobní desky se sochami se dochovaly.
Hrob svatého Maiola se stal cílem poutníků jak urozených, jako byl již francouzský král Hugo Kapet, tak mnoha nešťastníků postižených tzv. ohněm sv. Antonína.[2]. Kostel zasvěcený svatým apoštolům Petrovi a Pavlovi je dlouhý 84 metrů a široký 16 metrů. Byl vystavěn v románském slohu v letech 1088 - 1114. Musel pojmout větší množství věřících, a proto došlo k jeho rozšíření na pětilodní baziliku se dvěma transepty, chórem a ochozem katedrálního typu podle vzoru klášterního kostela Cluny III. Stavba byla několikrát přestavěna, hlavně regotizována v 15. století. Kostel měl původně tři věže, dochovaly se jen dvě západní bez dvou horních pater.
Klášter i kostel byly zdevastovány během francouzské revoluce po roce 1789. Kostel byl obnoven a navrácen své funkci roku 1852, roku 1919 byl prohlášen za národní historickou památku. Z vnitřního zařízení se dochovalo cenné torzo tzv. Kalendáře ze Souvigny. Je to osmihranný kamenný románský sloup z konce 12. století, zdobený reliéfy s postavami zvěrokruhu mezi ornamenty. Pozoruhodné jsou rovněž varhany, které pocházejí z roku 1783.
Nekropole
Bourbonští vévodové si zvolili převorství za svou rodinnou nekropoli, hroby byly umístěny v kapli. Mezi pohřbenými jspu Ludvík II. Bourbonský s manželkou Annou,[3] Jan I. Bourbonský, Karel I. Bourbonský s chotí Anežkou,[4] Jan II. Bourbonský, Petr II. Bourbonský s chotí Annou a dcerou Zuzanou[5] a Karel III. Bourbonský.[6] Kamenné náhrobní tumby se sochami byly poničeny za francouzské revoluce, ale dochovaly se. Do kamene je roku 1453 vytesali sochaři Jacques Morel a Pierre Antoine le Moiturier.
Klášter
Klášter byl přestavěn roku 1432 v renesančním slohu. Dochovala se část konventu s rajským dvorem a zahradou, vstupní křídlo s fortnou a kapitulní síň.
Galerie
Fortna kláštera klášter okolí kostela
Odkazy
Reference
- GAUDE-FERRAGU, Murielle. D'or et de cendres: la mort et les funérailles des princes dans le royaume de France au Bas Moyen Âge. [s.l.]: Les Presses Universitaires du Septentrion, 2005. 395 s. ISBN 2-8593-9878-3. S. 36.
- Zlešáková - Opatství Cluny
- www.culture.gouv.fr
- www.bildindex.de
- D'or et de cendres, str. 37
- D'or et de cendres, str. 52
Literatura
- Léon Côte: Histoire du prieuré clunisien de Souvigny : le Saint-Denis bourbonnais. Moulins: Crépin-Leblond, 1942.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Souvigny na Wikimedia Commons