Ludmila Pokorná
Ludmila Ludi Pokorná (2. září 1904 Drážďany – 1979[pozn. 1]) byla česká malířka.
Ludmila Pokorná | |
---|---|
Autoportrét | |
Rodné jméno | Oberhelová |
Narození | 2. září 1904 Drážďany Německá říše |
Úmrtí | 1979 Praha Československo |
Národnost | česká |
Povolání | malířka, klavíristka a baletka |
Manžel(ka) | Alfred Pokorný |
Děti | Petr Pokorný, Kateřina Adámková |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodila se v roce 1904 českým rodičům v Drážďanech. V mládí tancovala v tamní Semperově opeře, mimo jiné v inscenacích Maxe Reinhardta. Po zranění nohy ukončila baletní dráhu a věnovala se hře na klavír. Stýkala se s německou meziválečnou avantgardou (Paul Klee, Lovis Corinth, Otto Dix, Fritz Löffler i Vladimír Clementis).
Koncem dvacátých let se rodina vrátila do Čech, kde Ludmila ztratila umělecké kontakty. Starala se o rodinu, po smrti rodičů se vdala. Druhou světovou válku prožila v Praze. Provozovala velkoobchod s papírnickým zbožím, díky němuž mohla podporovat rodinné příslušníky i další oběti koncentračních táborů. Malbě se věnovala od poloviny padesátých let. Za posledních dvacet pět let svého života vytvořila několik set olejomaleb a barevných grafik širokého inspiračního záběru.
Od počátku šedesátých let vystavovala své obrazy v Československu i v zahraničí. Období rostoucího zájmu o její obrazy vyvrcholilo velkou soubornou výstavou na Staroměstské radnici v létě roku 1969. V období normalizace jí další výstavy nebyly umožněny.
Jejími dětmi jsou skladatel Petr Pokorný a architektka Kateřina Adámková.
Tvorba
Řazena je mezi „naivní“ či „insitní“ umělce, protože neabsolvovala umělecké školy. Původním povoláním baletka dráždanské opery, potom pianistka. Naivní umění nachází svůj prapočátek v tvorbě H. Rousseaua, z českých F. Muziky, J. Zrzavého, J. Čapka. V Americe byla objevena madam Mosesová v roce 1938. Výtvarný projev Ludmily Pokorné je velmi kultivovaný.
Zastoupena ve sbírkách Galerie výtvarného umění Litoměřice, Galerie hlavního města Prahy, Slovenské národní galerie v Bratislavě, zámku Staré Hrady a u řady soukromých sběratelů.
- Naivní díla – v obrazech se setkáme s naivním pohledem na idylu rodinného života.
- Moderní tvorba – tvorba, které sama říkala moderní, jsou díla s projevem abstraktního umění: A budiž světlo, Vody se dělily apod.
Výstavy
- Praha 1962
- Ostrava 1964
- Bratislava 1966, Mezinárodní trienále
- Praha, Galerie h.m. Prahy – Staroměstská radnice 1969
- V letech Husakova socialismu vystavování možné nebylo.
- Praha, Chodovská tvrz, 1989
- Staré Hrady 1991
- Budapest 1998
Galerie
Obrazy L.P. jsou např.v Galerii města Prahy, v Litoměřické galerii.
- Rodiče na zahradě
- Daniel v jámě lvové
- Jakob a Rachel u studny
- Káťa před bouřkou
- Flora
- Dívka se psem
- Natalie Mooshabrová
- Maškarní ples
- Jak maminka a tatínek šli v neděli na procházku
- Náprstníky
- Nofretete
- Odysseus a Sirény
- Orlická Madona
- Muž v balonu
- Rodiče u fotografa
- Rodiče Vánoce
- Rodiče
- Lotova žena
- Salome
- Tahiti
Odkazy
Poznámky
- další zdroj uvádí rok úmrtí 1969
Literatura
- Arsen Pohribný, Naivní umění, Dějiny a současnost 4/1964,
- Arsen Pohribný, Štefan Tkáč: Die naive Kunst in der Tschechoslowakei , Artia Praha,1967
- Miroslav Míčko, Naivní malířství ve světě, katalog k výstavě v Brně, říjen-listopad 1963
- Štefan Tkáč, 1.trienále insitného umenia, Bratislava, VIII-X 1966
- Arsen Pohribný, Naivní umění, katalog k výstavě v Ostravě , červen 1964
- Miroslav Míčko, Umění prostého srdce, katalog k výstavě, květen-červen 1969
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludmila Pokorná na Wikimedia Commons
- Ludmila Pokorná v informačním systému abART