Lucile Grahnová

Lucile Grahnová (30. června 1819 Kodaň – 4. dubna 1907 Mnichov) byla první světově proslulá dánská balerína a jedna z nejpopulárnějších tanečnic romantické baletní éry.

Lucile Grahnová
Lucile Grahnová (1845)
Narození	30. června 1819 Kodaň
Úmrtí	4. dubna 1907 (ve věku 87 let) Mnichov
Místo pohřbení	Alter Nordfriedhof
Vzdělání	Královská dánská divadelní škola
Povolání	baletka a choreografka
Známá jako	balerina
Choť	Fridrich Young
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grahnová studovala od mladých let na Královské dánské divadelní škole v Kodani v Dánsku pod vedením Augusta Bournonvillea. Oficiálně debutovala v roce 1834 a v roce 1835 přijala hlavní roli Astrid v Bournonvilleově hře Valdemar. Brzy začal být vztah mezi Grahnovou a Bournonvillem nevlídný, když zatoužila tančit s proslulým souborem Ballet de l'Opéra national de Paris. Nakonec získala královské povolení odjet; po svém odjezdu v roce 1836 se do Dánska již nikdy nevrátila.

V roce 1839 Grahnová překročila podmínky svého formálního odchodu a byla propuštěna z rolí královského dánského baletu. Vystupovala se souborem Ballet de l'Opéra national de Paris. V letech 1839 až 1845 tančila v mnoha světových městech, včetně Londýna, Petrohradu a Milána. V roce 1845 bylo její místo mezi sólistkami přijato, když byla pozvána k Perrotovu tanci Pas de Quatre, vedle již známých tanečnic Fanny Cerritové, Carlotty Grisiové a Marie Taglioniové.

Po roce 1846 cestovala Grahnová hodně do Evropy, kde nejen tančila, ale produkovala několik baletů včetně obrození Perrotovy Catariny a dokonce vlastní hry Bacchus et Ariadne. Grahnová se v roce 1848 přestěhovala do německého Hamburku a tak se do Německa zamilovala, že se zabydlela v Mnichově.

Grahnová v roce 1856 odešla od tance a provdala se za Fridricha Younga. V letech 1858 až 1861 se stala učitelkou v Lipsku a v letech 1869 až 1875 u Dvorní opery v Mnichově. Zemřela v roce 1907 a městu zanechala velkolepý majetek.