Lubomír Man

Lubomír Man (* 23. března 1930, Záblatí) je český spisovatel.

Lubomír Man
Narození23. března 1930 (92 let)
Záblatí
Československo Československo
Povoláníspisovatel, novinář a sportovec
Alma materMasarykova univerzita
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Lubomír Man se narodil v Záblatí u Bohumína 23. března 1930. Po mobilizaci v roce 1938 se jeho rodina uchýlila k příbuzným na Vysočině (Velké Meziříčí, Budišov, Třebíč), kde dokončil základní školní docházku. Po válce se rodina vrátila zpět do Záblatí a LM začal chodit do bohumínského gymnázia, kde v roce 1949 maturoval. Studoval pak na Pedagogické a Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně tělesnou výchovu a anglickou literaturu a anglický jazyk. Během studií začal reprezentovat ČSR ve skoku dalekém. Od roku 1950 do roku 1956 byl stálým členem národního mužstva ČSR a dvakrát se stal vicemistrem ČSR. Učil na několika středních školách na Ostravsku, na Vysoké škole báňské, rok pracoval v zahraniční redakci ČTK v Praze. Po několika letech publicistiky do nejrůznějších tiskovin (Nová svoboda, Svět práce, Rudé právo, Červený květ, Mladý svět), začal v roce 1967 psát svou literární prvotinu Vysoký cíl.

Dílo

Knihy

  • Vysoký cíl (1973, 1992, 1995, 2008)
  • Hurá do poháru (1975)
  • S devatenáctkou do Bernu (1976, 1992, 2009, 2011, 2022
  • Čekání na rychlou stopu (1980, 2007)
  • Jak vyhrát pomerančovou mísu (1995)
  • Sen na dosah (1999, (2018)
  • Hrrr na ně! (2003), (2014)
  • Psáno ze vzteku (od Topolánka k Nečasovi) (2012)
  • Braň se!!! Nevzdávej to! (od Schwarzenberga k Zaorálkovi) (2014)
  • Kdyby tak tohle řekl Putin (2017)
  • Vím, jak sjednotit národ (2018)
  • Adolfe vstaň, vše odpuštěno aneb Duté hlavy, vzhůru na Letnou (2019)

Televizní scénáře

  • Hitlerova vůle (2014)
  • Hoši od Bobří řeky (2019)

Jedna kniha (Vysoký cíl) byla zpracována pro rozhlas, jiná (Hurá do poháru) pro televizi. Vysoký cíl byl v roce 1996 převeden na Slovensku do zvukové podoby pro slepce, v Česku o rok později. Do zvukové podoby pro slepce byla převedena i kniha S devatenáctkou do Bernu (2015) a kniha Hrrr na ně! (2016). Mezinárodním úložištěm dat Wikimedia Commons byla kniha Hrrr na ně! zařazena do seznamu 40 Knih roku světové produkce v r. 2003.{Wikimedia Commons: Kniha roku 2003). Otevřenou encyklopedií Wikipedie pak byla Hrrr na ně! vybrána do seznamu 60 nejzákladnějších českých knih pro děti a mládež. (Kategorie: České knihy pro děti a mládež - Wikipedie). V anketě Mladého světa o nejoblíbenějšího spisovatele mezi učni, provedené na losem vybraném učilišti (elektrotechnické v Lipníku nad Bečvou), se Lubomír Man umístil na děleném čtvrtém místě.{Mladý svět, č.16 r.1988}. V anketě České televize Kniha mého srdce získal mezi autory Ostravska přítomnosti i minulosti nejvyšší počet hlasů.{Kniha mého srdce, Česká televize).

V roce 2014 byl L.M. na základě svých pracovních úspěchů a činů přijat do mezinárodní společnosti Oxford Encyclopedia. která byla v r. 2016 přejmenována na the British Publishing House. 15. října 2020 jej pak Obec spisvatelů za dlouholetou a významnou práci na poli české literatury jmenovala svým čestným členem.

Své politické i jiné názory zveřejňuje v LUKu, v Literárních novinách, v Haló novinách, na webech outsidermedia.cz, parlamentnilisty.cz, novarepublika.cz, vasevec.cz, nezakladnam.cz a na několika dalších blozích. Jeho stať o smrti ruského špiona Litviněnka převzal z českých serverů i agregátor zpráv WorldNews.com. i tisková agentura Ruské federace Rusko dnes. Stať Proč nesmím vědět, co řekl Putin? pak převzala celostátní ruská informační agentura News front (Novostnoj front). Manův článek Žaluji ze září 2019 převzaly zahraniční weby the World News, TetriSys.com a Réseau Voltaire.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.