Louis-Ferdinand Céline

Louis-Ferdinand Céline, vlastním jménem Louis-Ferdinand Destouches (27. května 1894 Courbevoie u Paříže1. července 1961 Meudon, Francie), byl francouzský lékař a spisovatel.[1][2]

Louis-Ferdinand Céline
Rodné jménoLouis Ferdinand Destouches
Narození27. května 1894
Courbevoie
Úmrtí1. července 1961 (ve věku 67 let)
Meudon
Příčina úmrtímozkové aneurysma
Místo pohřbeníLongs-Réages cemetery
PseudonymLouis-Ferdinand
Povolánídramatik, lékař-spisovatel, romanopisec, spisovatel, voják a porodník
Alma materRenneská univerzita
Žánresej, román a pamflet
Tématamúzické umění
Významná dílaCesta na konec noci
Smrt na úvěr
Od zámku k zámku
Trifles for a Massacre
Normance
 více na Wikidatech
OceněníRenaudotova cena (1932)
Válečný kříž
Vojenská medaile
Manžel(ka)Édith Follet (1919–1926)
Elizabeth Craig (1926–1933)
Lucette Destouches (1935–1961)
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Destouches pocházel z chudé rodiny původem z Normandie a Bretaně. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do ramene a prohlášen za 70% invalidu. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství, pracoval v hygienické sekci Společnosti národů a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže, v Clichy. Po nocích psal.

Jeho prvotinou je román Cesta na konec noci (1932, česky též jako Cesta do hlubin noci), v němž bez servítků vylíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí. Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu.

Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr (1936). V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu.

V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina (Mea Culpa, 1937), kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Bagately k masakru (Bagatelles pour un massacre, 1937), Škola mrtvol (L'École des cadavres, 1938) a Z ostudy kabát (Les Beaux Draps, 1941).[3][4] Jejich vydávání je ve Francii zakázáno.[zdroj?] Na počátku roku 2018 zamýšlelo francouzské nakladatelství Gallimard vydat tyto Célineho pamflety, avšak zanedlouho ustoupilo – dle vyjádření jeho šéfredaktora Antoina Gallimarda – od tohoto svého záměru z obavy před následnými soudními spory.[5]

Ačkoliv nebyl představitelem vichistického režimu, měl obavy, že bude stíhán za kolaboraci kvůli pamfletům, které by takto mohly být vnímány. Proto v roce 1944 odešel do německého Sigmaringenu, kam se již dříve uchýlila vichistická vláda, a odtud dále do Dánska. Ve Francii byl v nepřítomnosti odsouzen k propadnutí poloviny majetku a ztrátě občanských poct. V Dánsku strávil rok ve vydávací vazbě, ale v roce 1951 byl amnestován a vrátil se do Francie. Z těchto zážitků pak vznikla série jeho pozdních románů.

Vrátil k medicíně, a žil a ordinoval v Meudonu u Paříže v domě, kde po jeho smrti žila i manželka vdova Lucette Destouches (rozená Almanzor, 1912–2019).[6]

Céline je považován za jednoho z největších francouzských romanopisců a mistrů jazyka 20. století. Protože byl ostrým odpůrcem establishmentu, jsou jeho názory vysoce kontroverzní. Byl přesvědčeným antisemitou a rasistou.[7][8] Nebyl ale členem žádné organizované skupiny a faktická podoba antiestablišmentových hnutí se mu hnusila.

V r. 2019 byla zveřejněna informace o existenci rozsáhlého konvolutu Célinových rukopisů pokládaných dosud za ztracené. Konvolut má obsahovat mj. celý rukopis románu Jatka (Casse-pipe), z nějž bylo předtím vydáno jen torzo, rukopis románu Vůle krále Krogolda (La Volonté du Roi Krogold), pokládaného předtím jen za fiktivní (je o něm řeč v Célinově románu Smrt na dluh), a neznámého románu Londýn (Londres).[9]

Galerie

Dílo

Citáty

  • Trik Židů, kteří jsou „pronásledováni“ a „mučedníky“, nikdy nepřestane fungovat na pitomé árijské paroháče. Jsou to oni, kteří nás pronásledují. Jsme oběťmi mučedníků.
  • Židé se bojí jen jedné věci, komunismu bez Židů.
  • Především musí být zabráněno válce… Nechci jít do války kvůli Hitlerovi, připouštím, ale nechci jít do války proti němu, kvůli Židům… Hitler nemá rád Židy. Já také.
  • Angličani našimi spojenci? Kulový! Další velký švindl!
  • Jsme mistry světa ve vychloubání.
  • Během první světové války zahynulo 1 350 francouzských Židů. To představuje jednoho Žida za každých 1 300 zabitých Francouzů [1 750 000 mrtvých]. Myslím, že tato 1/1300 zabitých nejpřesněji představuje úhrn židovských práv v naší zemi. Rád jim dám 1/1300 práv praktikovat každé svobodné povolání. Tak například v medicíně, kde máme kolem 30 000 francouzských lékařů, bych akceptoval 23 Židů jako kolegy! Rád!

Odkazy

Reference

  1. Louis-Ferdinand Céline : biographie, actualités et émissions France Culture. France Culture [online]. [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. (francouzsky)
  2. Literatur, Film, Theater und Kunst. [s.l.]: Walter de Gruyter GmbH & Co KG 620 s. Dostupné online. ISBN 9783110340884. (německy) Google-Books-ID: oSp1BgAAQBAJ.
  3. Réédition imminente de textes antisémites de Louis-Ferdinand Céline | Livres. La Presse. 2018-01-07. Dostupné online [cit. 2018-01-08]. (francouzsky)
  4. KÉCHICHIAN, Patrick. Il faut s'opposer à la célébration d'un auteur antisémite: L'homme est indissociable du romancier, il n'est pas au-dessus de la morale.. Le Monde.fr. 2011-01-24. Dostupné online [cit. 2018-01-08]. ISSN 1950-6244. (francouzsky)
  5. Célinovy antisemitské pamflety nevyjdou. Nakladatelství Gallimard kvůli nim hrozil soud. Aktuálně.cz. 2018-01-12. Dostupné online [cit. 2018-01-13]. (česky)
  6. Lucette Destouches, gardienne fidèle de l'oeuvre de Céline, est morte [online]. 8 November 2019 [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. (francouzsky)
  7. Francouze opět rozděluje Céline. Nakladatelství Gallimard chce publikovat jeho antisemitské pamflety. Aktuálně.cz. 2018-01-08. Dostupné online [cit. 2018-01-08]. (česky)
  8. Exclure Louis-Ferdinand Céline ?. LeMonde.fr. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09. (francouzsky)
  9. Anna Kareninová: „heleďte, co kdybyste mi něco vrátili!...“ („Metr krychlový“ nalezených rukopisů L. F. Célina mění a sceluje podobu jeho díla). Bubínek Revolveru 20. 8. 2020

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.