Loubenka pochybná
Loubenka pochybná (Thladiantha dubia) je popínavá, dvoudomá, vytrvalá bylina pocházející z jihovýchodní Číny. Je jedním z asi 25 druhů rodu loubenka, které téměř výhradně pocházejí z východní Asie. Postupně počala být na velkém území východní a jihovýchodní Asie pěstována jako nenáročná okrasná rostlina, hlavně pro rychlý růst, hezké listy a nápadné květy i plody. V průběhu staletí byla rozšířena do Evropy i Severní Ameriky, kde na mnoha místech zplaněla a dostala se ze zahrad do volné krajiny. Na území dnešní České republiky byl tento neofyt poprvé zaznamenán v roce 1939.[1][2][3][4]
Loubenka pochybná | |
---|---|
Loubenka pochybná (Thladiantha dubia) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | tykvotvaré (Cucurbitales) |
Čeleď | tykvovité (Cucurbitaceae) |
Rod | loubenka (Thladiantha) |
Binomické jméno | |
Thladiantha dubia Bunge, 1833 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ekologie
Na kvalitu půdy není loubenka pochybná náročná a vyhovuje ji teplejší klíma střední a jižní Evropy. Pokud se dostane do vlhké a na živiny bohaté půdy na výslunném stanovišti vyroste ale mnohem rychleji, je mohutněji a mívá více květů i plodů. Kvete poměrně dlouho, od června do září. Samičí květy jsou ve své domovině opylovány včelami rodu Ctenoplectra, které v Evropě nežijí. Evropské včely jejích nektar neláká a proto květy málo navštěvují.
V ČR je známo několik desítek lokalit na kterých dlouhodobě roste, jsou častěji v termofytiku než mezofytiku. Vyskytuje se na vlhčích místech v okolí lidských sídel, na rumištích, v křovinách, u starých plotů a v neudržovaných parcích. Při růstu se lodyha přidržuje okolních rostlin nebo konstrukcí drsnými úponky. Ploidie druhu je 2n = 18.[1][2][5]
Popis
Dvoudomá rostlina s popínavými, hranatými, vidličnatě větvenými, odstále chlupatými lodyhami dlouhými 1 až 3 metry, které vyrůstajíc z vytrvalých hlíz. Lodyhy jsou porostlé jednoduchými, z paždí listů rostoucími drsnými, nerozvětvenými, z počátku stočenými úponky a střídavými listy s robustními řapíky. Jejich čepele jsou celistvé, srdčité až široce oválné, po obvodě nepravidelně vroubkované a na vrcholu zašpičatělé. Listy bývají velké 5 až 15 krát 4 až 9 cm, jsou oboustranně porostlé drsnými chloupky a mají zřetelně vyniklou žilnatinu.
Samčí i samičí rostliny mají pětičetné, chlupaté, žluté až zlatožluté květy s kalichem s čárkovitými lístky a se zvonkovitou korunou s nestejnými, vejčitými lístky nahoře nazpět ohnutými. Samčí květy jsou velké 1,5 až 3 cm, rostou jednotlivě nebo v krátkých hroznovitých květenstvích, mají stopku 3 až 4 cm dlouhou, pět tyčinek srostlých po dvou a jednu volnou a zakrslý semeník. Samičí květy jsou velké 2 až 4,5 cm, rostou jednotlivě na stopkách 1 až 3 cm dlouhých, mají pět patyčinek, oválný semeník s mnoha vajíčky a krátkou čnělku s třílaločnou bliznou.
Plody jsou úzce vejčité bobule 4 až 5 cm dlouhé a 3 cm tlusté, jemně chlupaté a podélně rýhované. V mládí jsou žlutě a ve zralosti oranžové až tmavě červené. Obsahují mnoho zploštělých, černých, asi 4 mm velkých semen.[1][2][5][6][7][8]
Rozmnožování
Na většině území České republiky, díky teplotních podmínkách, obvykle nestačí semena plně vyzrát a nebývají schopná klíčit. Rostliny se proto šíří hlavně vegetativně, kořenovými hlízami. Z mateřské hlízy vyrůstají na všechny strany podzemní výhonky, na kterých co 4 až 8 cm raší drobné dceřiné hlízky, vytvoří se tak síť asi 50 cm velká. Časem propojovací výhonky uschnou a z nových hlízek rostou samostatné rostliny.[6][8]
Význam
Někdy se loubenka pochybná pěstuje jako okrasná rostlina na plotech a pergolách, které dokáže porůst v krátké době. Z důvodu produkce velkého počtu malých hlízek lze rostlinu jen těžce mechanicky zcela odstranit, přesto až na Japonsko nebývá považována za invazní druh.
Mladé plody mnohou být konzumovány syrové a mladé výhonky vařené. V Asii jsou v lidovém léčitelství používána semena pro posílení srdeční činnosti a kořeny pro podporu činnosti žaludku, jako diuretikum i ke zvýšení laktace.[2][5][6]
Galerie
- List
- Listy a úponky
- Hlízy na výhonku
- Hlízy statné rostliny
Odkazy
Reference
- HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Thladiantha dubia, s. 440.
- ELIÁŠ, Pavol ml. BOTANY.cz: loubenka pochybná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 02.02.2018 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (slovensky)
- PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 02.02.2018]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Thladiantha dubia [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska VI/1: Žudrovka pochybná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2008 [cit. 2018-02-02]. S. 193–194. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-03. ISBN 978-80-224-1002-1. (slovensky)
- SANTANNA, Cristine V.; BURNHAM, Robyn J. Thladiantha dubia [online]. North University, Ann Arbor, MI, USA, rev. 29.07.2013 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- LU, Anmin; JEFFREY, Charles. Flora of China: Thladiantha dubia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- KARLSSON, Thomas. Flora Nordica, vol. 6: Thladiantha dubia [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE [cit. 2018-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-12. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu loubenka pochybná na Wikimedia Commons
- Taxon Thladiantha dubia ve Wikidruzích