Lionel Kieseritzky

Lionel Adalbert Bagration Felix Kieseritzky (1. ledna 1806, Dorpat, dnes Tartu v Estonsku – 18. května 1853, Paříž) byl německý šachový mistr 19. století, známý především jako protihráč Adolfa Anderssena v nesmrtelné partii (Immortal Game), ve které jej Anderssen po kaskádě obětí porazil.

Lionel Kieseritzky
Narození	1. ledna 1806 Dorpat Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí	19. května 1853 (ve věku 47 let) Paříž Francie Francie
Národnost	německá
Alma mater	Universität Dorpat
Povolání	učitel matematiky a šachista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lionel Kieseritzky se narodil jako občan Ruské říše v městě Dorpat, (rusky Jurjev, nyní Tartuu v Estonsku), ale pocházel z rodiny pobaltských Němců. V letech 1825 až 1829 studoval na místní univerzitě a pak se stal se učitelem matematiky. Roku 1839 se usadil natrvalo v Paříži, kde jej La Bourdonnais uvítal jako druhého šachistu Francie, a v tomto roce porazil v pařížské šachové kavárně Café de la Régence Eugèna Rousseaua v tzv. zápase o stu partiích. Po La Bourdonnaisově smrti neměl Kieseritzky v Café de la Régence kromě Saint-Amanta konkurenci. Roku 1842 zde remizoval s významným italským hráčem Ignaziem Calvim (1797 – 1872) 7:7 (=1) a roku 1846 zvítězil v Londýně nad Bernhardem Horwitzem 7:4 (=1). V roce 1848 však nad ním v Paříži zvítězil anglický šachista Henry Thomas Buckle v poměru 3:2 (=3).

Kieseritzky pak neuspěl ani na prvním mezinárodním turnaji roku 1851 v Londýně, kde podlehl již v prvním kole pozdějšímu vítězi turnaje Adolfu Anderssenovi 0:2 (=1). Během turnaje pak sehrál s Anderssenem ještě několik volných partií (tj. partií mimo soutěž), přičemž jedna z nich proslula jako nesmrtelná partie. Její průběh vychází z tehdejších názorů na šachové umění. Je romantický a s nádhernou kaskádou obětí: bílý hráč (Anderssen) obětoval skoro všechen materiál a Kieseritzkyho porazil.

Je po něm pojmenován Kieseritzkého gambit (1.e4 e5 2.f4 exf4 3.Jf3 g5 4.h4 g4 5.Je5)[1]