Linkin Park

První zakladatelé této skupiny byli Michael Kenji Shinoda a Bradford Philip Delson. Bydleli poměrně blízko sebe v Agoura Hills, chodili spolu na střední školu, ale pokud šlo o oblíbené hudební styly, kráčeli každý jiným směrem. Mike žil hip hopem a Brad preferoval metal. Jednou se oba dva sešli na společném koncertu dvou skupin, jejichž tvorba se zakládala na kombinaci různých hudebních stylů (šlo o společný koncert kapel Anthrax a Public Enemy), což se jim velmi zalíbilo. Tehdy se datoval rok 1996.[5] Mike s Bradem se dali dohromady s dalšími budoucími členy Joem Hahnem a Robem Bourdonem. Postupně se k nim přidali i David "Phoenix" Farrell a Mark Wakefield. Tehdy se ještě skupina jmenovala Xero a podařilo se jim nahrát první demo nahrávku obsahující 4 písně. Tato nahrávka dnes patří mezi nejcennější sběratelské předměty.

Mike se přes známé dozvěděl o Chesteru Benningtonovi zpěvákovi skupiny Grey Daze, která byla v té době dost populární ve Phoenixu ve státě Arizona. Mike poslal Chesterovi několik instrumentálních písní, do kterých Chester nahrál svůj zpěv. Kvůli tomuto nahrávání zmeškal Chester i oslavu svých narozenin. Když poté pustil nahrávky Mikovi rovnou do telefonu, z Mika úžasem vypadlo: „Chlape, jestli jsi jen z poloviny tak dobrý, jako tvůj hlas, máš práci “. Chester následující den vyrazil z Phoenixu do L.A., kde se setkal i se zbytkem skupiny.

Po odchodu Marka Wakefielda a jeho nahrazení Chesterem se skupina přejmenovala na „Hybrid Theory".[6] Bohužel se již jedna skupina takto jmenovala a jim nezbývalo, než přijít s jiným názvem. Tehdy přišli s nápadem vypůjčit si jméno Lincoln Park – což je jméno, které má v každém americkém městě alespoň jeden park. Později ale zjistili, že si na toto jméno nemohou založit internetové stránky, protože doména s tímto jménem je už obsazená. Tehdy se rozhodli mírně pozměnit i název, ze kterého se stalo „Linkin Park." Výslovnost obou je totiž v mluvené angličtině poměrně podobná. Po natočení klipu k prvnímu singlu, „One Step Closer", vyšla 24. října 2000 i debutová deska, která se rychle vyhoupla na přední příčky prodejnosti a zajistila tak Linkin Park obrovský úspěch.

Souběžně s vydáním debutové desky Hybrid Theory se Linkin Park vydali na turné, kdy během jednoho roku odehráli 324 koncertů, které se mezi fanoušky skupiny staly notoricky známými a oblíbenými, zvláště pro jejich jedinečnou atmosféru. Kromě vlastních koncertů se také zúčastnili několika větších festivalů, aby v roce 2001 nakonec zorganizovali svůj vlastní, nazvaný Projekt Revolution.[7] Ten měl, a stále má za cíl, přivést na jedno pódium skupiny a umělce, reprezentující co nejširší spektrum hudebních žánrů. Rok 2001 také pro Linkin Park znamenal první nominace na hudební ocenění, a to od stanice MTV, časopisů Kerrang! a Rolling Stone a dokonce i od americké akademie populární hudby, udělující ceny Grammy.[8] Album Hybrid Theory prodalo po celém světě více než 29 milionů kusů, čímž se stalo nejprodávanější nahrávkou od kapely a jedno z nejúspěšnější CD nového milénia.[1]

V atmosféře brzkého a všeobecného očekávání nové desky pokračovali Linkin Park v koncertování a současně pracovali na materiálu pro novou desku. V prosinci 2002 se skupina přesunula do studia, kde zkompletovala veškerá natočená dema a začala s nahráváním. Konečný produkt, deska jménem Meteora, vyšla 25. března 2003.

Album Meteora se okamžitě vyhouplo na přední příčky prodejnosti, a ve Spojených státech se stalo třetím nejprodávanějším albem roku,[6] přestože nedosáhlo úspěchů svého předchůdce. Souběžně s vydáním nové desky se Linkin Park opět vydali na celosvětové turné, po němž následoval další ročník Projektu Revolution. V nezmírněném tempu koncertů pokračovala skupina i v roce 2004, s jedním z jejich nejznámějších a nejlépe hodnocených vystoupení, konkrétně na festivalu Rock Am Ring 2004. I v těchto letech se Linkin Park podařilo s deskou Meteora zvítězit v mnoha hudebních anketách a soutěžích, a to například za nejlepší videoklip na MTV European Music Awards 2004 a Umělec roku a Skladba roku na Radio Music Awards 2004.[9] Místo příprav na další desku se Linkin Park na konci roku 2004 rozhodli odložit na chvíli hudební projekty stranou a užít si volný čas s rodinou a přáteli. Do toho ale přišla nabídka MTV zúčastnit se společného projektu s americkým rapperem Jay-Z. Tomuto stylu se přisuzuje označení mash-up, jeho principem je spojování různých skladeb stylově odlišných interpretů do jedné.

Album Collision Course, výsledek této spolupráce, vyšlo v listopadu 2004. K albu bylo přiloženo i DVD se záznamem živého provedení skladeb v Losangeleském Roxy Theatre. Po tomto projektu se Linkin Park začali naplno věnovat charitativnímu projektu Music for Relief, jež měl za cíl pomoci jihovýchodní Asii postižené ničivou vlnou tsunami v prosinci 2004. Na podporu tohoto projektu byl také uspořádán benefiční koncert, na kterém kromě Linkin Park vystoupili i No Doubt, Jay-Z a další.

Zpěvák Chester Bennington na předávání cen MTV

Po tomto období oddechu Linkin Park sice začali s přípravami na nahrávání další desky, ale veškerý postup zbrzdilo zrušení smlouvy s nahrávací společností Warner Bros. Oficiálním stanoviskem skupiny bylo, že koncern nezajišťuje umělcům dostatečnou finanční podporu.[10] Tento spor se podařilo urovnat až na podzim roku 2006.

V této době se Mike Shinoda rozhodl zkusit štěstí i s daleko více hiphopově orientovanou tvorbou, soustředěnou do jeho vedlejšího projektu s názvem Fort Minor. Vydal s ním jedno album, pojmenované The Rising Tied, po němž následovalo i koncertní turné. Na tomto projektu se hudebně podílel i Joe Hahn a pozici neoficiálního poradce převzal Brad Delson.

Koncert Linkin Park v Praze (2007)

V polovině roku 2006 už skupina začala naplno pracovat na materiálu pro novou desku. Jako producenta si vybrali Ricka Rubina, který dříve pracoval například s Beastie Boys, Metallicou a Red Hot Chili Peppers. Podle skupiny byla hlavním impulsem právě k tomuto výběru „snaha vymanit se z nu-metalové škatulky, do které nás dosadili hudební kritici.“[11] Výsledkem práce, která trvala bezmála čtrnáct měsíců, se stala deska Minutes to Midnight, která vyšla 15. května 2007.

Okamžitě po jejím vydání se Linkin Park vydali na celosvětové turné, jehož součástí byl i koncert v pražské Sazka Areně, 12. června 2007. Jak turné, tak i samotná deska sklidily po světě velký úspěch, především co se týče zájmu fanoušků. Mezi kritiky vyvolala ale deska velký rozkol. Podle jedné části se Linkin Park podařilo opustit nudná klišé nu-metalu a posunout se ve své tvorbě na novou a netušenou úroveň, podle druhé zase skupina přišla o část své jedinečnosti a zapadla tak mezi masu nevýrazných rockových skupin.[12] Zájem fanoušků a podpora skupiny se odrazily i v oceněních, které skupina získala, kdy v listopadu 2007 obdržela skupina při předávání cen MTV European Music Awards 2007 cenu za Nejlepší skupinu roku. V březnu 2008 oznámila skupina nové evropské turné, během kterého se opět zastavila v České republice, a to 17. června v Brně.

V červenci, po ukončení druhého evropského turné se Linkin Park vydali na čtvrtý ročník Projektu Revolution ve Spojených státech. Turné v Číně, plánované na říjen 2008 muselo být kvůli nemoci Chestera Benningtona zrušeno a Linkin Park se tak rovnou pustili do nahrávání nového alba, na němž začali pracovat již v březnu 2008.

Mike Shinoda 12. června 2010 oznámil, že skupina má již hotové nové písně, obal a vymyšlené jméno nadcházející desky. 2. srpna vyšel první singl The Catalyst (videoklip až 26. srpna) z připravovaného alba A Thousand Suns, které vyšlo 14. září 2010 a obsahuje 15 skladeb. Album vyvolalo velké rozpory mezi kritiky. Styl se drasticky odlišuje od předchozí tvorby Linkin Park. Hudba je z většiny elektronická, po klasickém nu-metalu ani stopy. I texty písní jsou velmi odlišné, na rozdíl od předchozích alb, kde Chester zpívá především o vztazích a osobních problémech, je A Thousand Suns zaměřeno hlavně na politické a globální problémy. Album se potýká především s problémem jaderné války a lidskou sebedestrukcí.

Recenze alba:

Již roku 2011 se Chester Bennington nechal v několika rozhovorech slyšet, že skupina plánuje a pomalu pracuje na vydání páté studiové desky. 15. dubna 2012 byl oznámen název této desky, jímž je Living Things. Mike Shinoda to zdůvodnil tím, že album je více o lidech a je mnohem více osobní než předešlá alba. Postupem času byly zveřejněny 3 singly pro toto album, jmenovitě Burn It Down, Lost in the Echo a Castle of Glass. Už v prvním týdnu se prodalo více než 220 000 kopií a singl Castle of Glass byl nominován na ocenění 'Best Song in a Game' v 2012 Spike Video Game Awards. Linkin Park s novou deskou splnili to, co na začátku deklarovali. Podařilo se jim spojit všechny důležité elementy z předchozí čtveřice alb. Recenze alba:

10. srpna 2013 skupina spolupracovala s americkým hudebníkem Stevem Aokim na nahrávání nového songu A Light That Never Comes pro online hru LP Recharge. Ve stejný den, kdy byla hra vydána, tedy 12. září 2013, zveřejnila skupina na své facebookové stránce zprávu o tom, že se výše zmíněný song objeví na novém remixovém albu pojmenovaném Recharged; vydáno bylo 29. října. Druhé remixové album skupiny obsahuje kromě A Light That Never Comes dalších 13 zremixovaných písniček z pátého studiového alba Living Things, na jejichž přetváření se podílel i Rick Rubin a mnoho dalších. Album se setkalo spíše s negativními názory a u (i těch tuzemských) kritiků dostávalo průměrná a podprůměrná hodnocení.[13][14][15]

Při interview s televizní stanicí Fuse Mike Shinoda potvrdil, že skupina začala v květnu 2013 pracovat na šestém studiovém albu. V březnu 2014 uvolnili první singl s názvem Guilty All the Same, jenž mnohé překvapil svým rockovým a metalovým nádechem. Krátce po jeho vydání skupina odhalila název plánovaného alba, The Hunting Party. The Hunting Party je od dob Meteory první album, jehož producentem není Rick Rubin, nýbrž Mike Shinoda a Brad Delson. Jejich záměrem bylo prozkoumat a projít hudební prvky z Hybrid Theory a materiál z dřívějších dob. Shinoda album komentoval jako "rockové nahrávky z 90. let". Poté pokračoval, "Je to rocková nahrávka. Je to hlasité a je to rock, ale ne v tom smyslu, jaký jste znali dříve, to byl spíše Hardore-Punk-Trash 90. let." Album bylo ve většině zemích vydáno 13. června 2014, v USA pak 17. června 2014. Jak už poukázal první uvolněný singl, v šesté studiovce zaslechneme o mnoho častěji kytary, u některých songů metalový a punkový ráz a naopak pocítíme absenci většiny elektronických prvků, které se objevovaly zejména v předchozích dvou albech.

V průběhu roku 2015 se zrodily první nápady na tvorbu nového alba. Stalo se tak v průběhu The Hunting Party tour, kdy si Mike Shinoda zapisoval své nápady do mobilního telefonu. Tvorbě nového alba se začali plně věnovat hned, jak skončilo turné. Většina skladeb byla napsána a nahrána v Los Angeles, nicméně některé skladby byly nahrány v Londýně nebo v Kanadě, protože kapela na albu spolupracovala s nezvykle velkým množstvím hostujících zpěváku. Počátkem roku 2016 se kapela rozhodla, že poprvé za její existence, dovolí svým fanouškům být součástí tvůrčího procesu kapely. Toho dosahovali například pomocí živých vysílání na sociálních sítích. V rozhovoru pro časopis Billboard Shinoda řekl: "Soustředíme se téměř výhradně na texty, ne na zvuk, žánr, aranžmá, nebo melodie. Děláme to tak, jak nám to Rick Rubin říkal už léta, a my ho nikdy neposlouchali, protože vždycky jsme psali výhradně hudbu, a potom texty."

Kapela během tvůrčího procesu napsala kolem 70 skladeb. Podle členů bylo nesmírně obtížné vybrat ty nejlepší a zařadit je na novou desku. Také poprvé v historii kapely nese album stejný název jako skladba, která je v tomhle albu. Jde o nejkratší album, co se stopáže týče. Jeho délka je 35:19. Album obsahuje 10 skladeb.

Například o skladbě "Sharp Edges" Brad Delson, kytarista kapely, řekl: "Miluji všechnu tu akustickou práci na Sharp Edges." Album se ale na rozdíl od starších alb liší svým novým pojetím a žánrem, který více směřuje k popu, což někteří kritici a někteří skalní fanouškové nemohli vystát. Na albu spolupracovalo mnoho dalších umělců. Ve skladbě Heavy zpívala vokály americká popová zpěvačka Kiiara.

Ve skladbě "Good Goodbye" jsou verše od raperů PushaT a Stormzy. Žánrově album zapadá mezi žánry jako pop, pop rock nebo electropop.

O skladbě "One More Light" Shinoda řekl: " Je to o šokující ztrátě kamarádky naší skupiny, která pracovala pro vydavatelství. Nečekaně zemřela na rakovinu. Měli jsme tehdy trochu jiný koncept na album, ale když se to stalo a přišel jsem do studia, bylo to to jediné, na co jsem dokázal myslet. Tak jsem napsal "One More Light" a když jsem to ukázal klukům, náš kytarista Brad Delson se rozplakal. I to bylo vůbec prvně, co se nám při tvorbě něco takového stalo."

Na obalu alba jsou děti hrající si na pláži. V interview pro magazín Kerrang! Shinoda vysvětlil, že všechny ty děti, které na obalu můžeme vidět, jsou jednoho přítele kapely a vyjadřují pocity členů kapely, když jsou jejich rodiny pospolu. Snímek byl pořízen na pláži v kalifornském Venice Beach fotografem Frankem Maddocksem.

11. června 2017 se Linkin Park, v rámci celosvětového One More Light tour, zastavili i v Praze. Koncert byl v rámci Aerodrome Festivalu, kde mimo jiné vystupovali např. Simple Plan. [16]

V České republice se kapela objevila po téměř 10 letech. Naposledy koncertovali v roce 2008 v Brně. Letiště v pražských Letňanech praskalo ve švech. Kapela byla během tohoto turné ve skvělé kondici, což se odrazilo i na návštěvnosti. V době koncertu bylo přítomno zhruba 25 000 lidí. Kapela zahrála jak nové skladby z nového alba, tak i starší, ale neopomenutelné hity jako "Crawling" nebo "One Step Closer."

Mike Shinoda také poděkoval českým fanouškům, protože album One More Light se stalo v České republice jedno z nejprodávanějších vůbec.

Dne 20. července 2017 byl zpěvák skupiny Chester Bennington nalezen mrtev ve své rezidenci v Palos Verdes Estates v Kalifornii.[17]

Podle vyšetřovací zprávy koronera spáchal sebevraždu oběšením. V jeho těle byly vyloučeny drogy, nicméně v místnosti se našla poloprázdná láhev od alkoholu.

Mike Shinoda poté jeho smrt potvrdil na svém twitterovém účtu: "Šokován a se zlomeným srdcem oznamuji, že je to pravda. Oficiální vyjádření vydáme brzy." Skupina poté oznámila zrušení zbylého "One More Light Tour" v Severní Americe, které mělo začít 27. července 2017, tedy týden po Chesterově sebevraždě. O příčinách sebevraždy se vedou rozsáhlé debaty, nicméně sám Chester se netajil tím, že trpěl těžkými depresemi, které mohly být ještě zesíleny poté, co se 18. května 2017 oběsil zpěvák americké rockové skupiny Soundgarden Chris Cornell, který byl pro Chestera velkou inspirací, a také byli blízcí přátelé. Chestera to hodně zasáhlo. V show Jimmyho Kimmela, 19. května 2017, měla kapela zahrát skladbu "Heavy", nicméně kapela na počest svého zesnulého přítele zařadila skladbu "One More Light".

Chester Bennington byl smrtí přítele natolik zasažen, že ani nebyl schopen píseň dozpívat do konce.

Hovoří se také o tom, že vliv na jeho psychický stav mohly mít zážitky z jeho života, kdy v dětství byl sexuálně zneužíván, nebo snad jeho drogová závislost v minulosti.

Mike Shinoda později řekl, že v průběhu nahrávání nového alba se mu Chester svěřil, že se nenachází zrovna v nejlepší psychické kondici, nicméně během posledních dnů členové kapely, ba dokonce ani rodina, nepozorovaly sebemenší náznaky depresivních nálad, či sklonů. Později, pár měsíců po smrti Chestera, zveřejnila jeho manželka Talinda Bennington video, které bylo pořízeno 36 hodin před jeho smrtí, ve kterém tráví volný čas se svými dětmi, a nic nenasvědčuje tomu, že by přemýšlel o sebevraždě. Chester Bennington zemřel dne 20. července 2017, v den nedožitých 53. narozenin svého blízkého přítele Chrise Cornella. Pohřeb se konal 29. července 2017 v Kalifornii.

Bennington se také objevil v Carpool Karaoke, které bylo natočeno pouze 6 dní před jeho smrtí. Rodina Benningtona dala svolení odvysílat tento díl jako video na jeho počest.

Zbylí členové kapely uspořádali 27. října 2017 koncert v kalifornském Hollywood Bowl na počest a oslavu života Chestera Benningtona. Koncert byl pojmenován "Linkin Park and Friends – Celebrate Life in Honor of Chester Bennington." Vystupovalo zde několik přátel kapely, např. Blink -182, členové kapel System of a Down, Korn, Avenged Sevenfold, Sum 41, Bring Me the Horizon, A Day to Remember, Yellowcard a Kiiara. Hrály se skladby napříč tvorbou kapely. Skladba Roads Untraveled, která pochází z alba Living Things, zde byla zahrána vůbec poprvé živě. Mike Shinoda také představil první píseň, kterou napsal po smrti frontmana kapely. Název "Looking For An Answer" říká mnohé o rozpoložení, ve kterém se členové nacházejí.

16. listopadu 2017 kapela oznámila vydání nového alba "One More Light: Live", které obsahuje živé záznamy z posledních koncertů s Chesterem Benningtonem.

Všechny záznamy pocházejí z koncertů "One More Light Tour" po Evropě.

• 2000 – Hybrid Theory
• 2003 – Meteora
• 2007 – Minutes to Midnight
• 2010 – A Thousand Suns
• 2012 – Living Things
• 2014 – The Hunting Party
• 2017 – One More Light

• 2003 – Live in Texas
• 2008 – Road to Revolution: Live at Milton Keynes
• 2017 – One More Light Live

• 2002 – Reanimation
• 2013 – Recharged

• 1999 – Hybrid Theory EP
• 2004 – Collision Course

• 2001 – Frat Party At the Pankake Festival