Břehouš

Břehouš (Limosa) je rod velkých, dlouhozobých a dlouhonohých tažných bahňáků s kosmopolitním rozšířením.

Břehouš
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádbahňáci (Charadrii)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodbřehouš (Limosa)
Brisson, 1760
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a biologie

Mají tělo aerodynamického tvaru. Břehouši se podobají kolihám (Numenius), od kterých se odlišují hlavně rovným nebo mírně nahoru prohnutým zobákem, a slukovcům (Limnodromus), kteří však mají kratší nohy. Zimní šat břehoušů je poměrně fádní a nevýrazný, avšak tři druhy břehoušů mají výrazný, ryšavě zbarvený jarní šat. Samice jsou znatelně větší než samci.

Dlouhé zobáky břehoušům dobře slouží při hledání červů a měkkýšů v písčitých a bahnitých březích vodních toků. Rozmnožují se v létě v severních oblastech severní polokoule, v zimě migrují do teplejších oblastí. Břehouši mohou v jednom kuse uletět velmi dlouhé vzdálenosti. Byla zaznamenána samice břehouše rudého, která uletěla bez přestávky 11 680 km.[1] V roce 2020 byl u samce téhož druhu naměřen migrační let dlouhý 12 200 km, což je vůbec nejdelší migrační let bez přestávky ze všech ptáků.[2]

Ve Velké Británii byli břehouši kdysi považováni za pochoutku. Sir Thomas Browne kolem roku 1682 poznamenal, že břehouši „byli považováni za nejchutnější pokrm v Anglii“.[3]

Taxonomie

Rod Limosa vytvořil v roce 1760 francouzský zoolog Mathurin Jacques Brisson. Za typový druh rodu Brisson určil břehouše černoocasého (Limosa limosa).[4] Jméno rodu Limosa pochází z latiny a znamená „zablácený“ (z latinského limus, „bláto“),[5] což odkazuje k běžnému habitatu druhu.

Do rodu se řadí čtyři recentní druhy:[6]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Godwit na anglické Wikipedii.

  1. Bird Completes Epic Flight Across The Pacific [online]. Science Daily, 2007-09-17 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
  2. BOFFEY, Daniel. 'Jet fighter' godwit breaks world record for non-stop bird flight [online]. The Guardian, 2020-10-13 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
  3. WOODLEY, Keith. Godwits. London: Penguin Books, 2016. ISBN 9781743487211. (anglicky)
  4. BRISSON, Mathurin Jacques. Ornithologie, ou, Méthode Contenant la Divisio Oiseaux en Ordres, Sections, Genres, Especes & leurs Variétés. Paris: Jean-Baptiste Bauche, 1760. Dostupné online. (francouzsky)
  5. JOBLING, James A. The Helm dictionary of scientific bird names : from aalge to zusii. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 9781408133262. (anglicky)
  6. ITIS Standard Report: Limosa [online]. Integrated Taxonomic Information System [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
česky
  • GUNTER, Steinbach; RADA, Rudolf; REICHHOLF, Josef. Zoologická encyklopedie: Ptáci (Dravci, krátkokřídlí, hrabaví, dlouhokřídlí, měkkozobí, kukačky). Praha: Knižní klub, 2003. ISBN 80-242-0673-0.
  • HUME, Rob. Ptáci Evropy. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80-242-1133-5. S. 160.
  • PIKULA, Jiří. Ptáci lesů a zemědělské krajiny České republiky. V Praze: Agrospoj, 2003. ISBN 80-7084-282-2. S. 182–183.
  • SINGER, Detlef. Ptáci: Ottův průvodce přírodou. Praha: Ottovo nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7360-186-7.
  • SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu : nejobsáhlejší průvodce evropským ptactvem: praktická určovací příručka. Praha: Svojtka & Co, 2004. ISBN 8072376586. S. 148.
anglicky
  • COLWELL, Mark A., 2010. Shorebird ecology, conservation, and management. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-26640-7. (anglicky)
  • ENGELMOER, Meinte; ROSELAAR, Cees S., 1998. Geographical variation in waders. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. ISBN 978-0-7923-5020-0. (anglicky)
  • HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony, 2011. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm. ISBN 978-0-7136-3509-6. (anglicky)
  • HIGGINS, P. J.; DAVIES, S.J.J.F, 1996. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Volume 3, Snipe to pigeons. Svazek 3. Melbourne: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0195530704. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.