Limitní ordinál

Ordinální číslo ${\displaystyle \alpha \,\!}$ je limitní, pokud
${\displaystyle \alpha \neq 0\land (\forall \beta \in On)(\beta \cup \{\beta \}\neq \alpha )}$
On zde označuje třídu všech ordinálních čísel.

Množina ${\displaystyle \omega \,\!}$ všech přirozených čísel je limitní - každý menší ordinál je konečný a nemůže být předchůdcem ${\displaystyle \omega \,\!}$ ve smyslu výše uvedené definice.

Podobně množina ${\displaystyle \omega +\omega =\{0,1,2,\ldots ,\omega ,\omega +1,\omega +2,\ldots \}\,\!}$ je limitní.

Naproti tomu ordinály ${\displaystyle 0,1,7,13,\omega +1,\omega .\omega +\omega +15\,\!}$ nejsou limitní. 0 není limitní z definice a ostatní mají předchůdce ${\displaystyle 0,6,12,\omega ,\omega .\omega +\omega +14\,\!}$. Takovým ordinálům říkáme izolované.

Rozdělení ordinálních čísel na limitní a izolovaná se často používá v důkazech transfinitní indukcí a v konstrukcích transfinitní rekurzí, kde je prováděn zvláštní krok (z předchůdce na následníka) pro izolovaný ordinál a zvláštní krok (z množiny všech menších ordinálů na jejich supremum) pro limitní ordinál.

Limitní ordinály mají některé zajímavé vlastnosti, které nemají izolované ordinály:

• Množina všech vlastních podmnožin limitního ordinálu nemá největší prvek, ale má supremum - je to tedy tak trochu obdoba shora otevřeného intervalu v reálných číslech.
• Pouze limitní ordinál může být kardinálním číslem.

• Izolovaný ordinál
• Ordinální číslo
• Ordinální aritmetika
• Transfinitní indukce
• Transfinitní rekurze
• Kardinální číslo
• Limitní kardinál
• Kofinál