Lid svobody

Po parlamentních volbách 2006 se začalo uvažovat o sloučení stran tvořících italský středopravicový blok; jednalo se o vůdčí formaci Forza Italia (FI), národně konzervativní Národní alianci (AN) a křesťanskodemokratickou Unii křesťanských a středových demokratů (UDC). Poslední významnější strana na pravici, Liga severu (LN), o sloučení kvůli svému regionalistickému charakteru neuvažovala. UDC se nakonec rozhodla do nové formace nezačlenit.

Forza Italia a Národní aliance utvořily pro volby 2008 volební blok již pod názvem Lid svobody, který získal 37 procent hlasů. Středopravicová aliance následně vytvořila vládu v čele s lídrem FI Silviem Berlusconim. Lid svobody byl oficiálně založen na kongresu 27.-29. března 2009 jako spojení FI, AN a menších formací.

Berlusconiho vláda roku 2011 padla a nastoupil úřednický kabinet Maria Montiho. Ve volbách v roce 2013 zažil Lid svobody velkou porážku, když ztratil přes 15 procent hlasů. Po volbách vstoupil do Demokratickou stranou vedené vlády Enrica Letty.

18. září téhož roku senátní výbor jednal o Berlusconiho odsouzení za daňové úniky, přičemž ho obě ostatní velké strany, Demokratická strana a Hnutí pěti hvězd, odmítly podpořit. Ve stejný den Berlusconi oznámil obnovení strany Forza Italia. Lid svobody oficiálně zanikl 16. listopadu 2013; do nové Forzy odmítli přejít ministři za PdL vedení Angelinem Alfanem, kteří se s Berlusconim již dříve neshodli na daňové kauze. Ti poté založili vlastní stranu Nová středopravice. Pravicově radikální křídlo PdL se zorganizovalo do strany Bratři Itálie.

Lid svobody zahrnoval více politických proudů, jako dvě hlavní charakteristiky ale lze jmenovat liberální a křesťanskodemokratickou orientaci. Zaznamenáníhodné nicméně bylo i křídlo radikálně pravicové a socialistické. Celkově se jednalo o typickou catch-all party.

V rámci Evropského parlamentu byl součástí Evropské lidové strany a politické skupiny Evropská lidová strana.