Libertariánská strana (USA)

Libertariánská strana (anglicky The Libertarian Party) je třetí největší americká politická strana, která zastupuje a prosazuje myšlenky klasického liberalismu, libertarianismu, volného trhu a laissez-faire.[1] Strana byla založena v roce 1971.

Libertariánská strana
Libertarian Party
ZkratkaLP
Datum založení11. prosince 1971
PředsedaJoe Bishop-Henchman
Generální tajemníkCaryn Ann Harlos
Prezident-
ZakladatelDavid Nolan
Lídr v Senátu-
Lídr ve Sněmovně rep.Justin Amash (de facto)
Sídlo1444 Duke St.,
Alexandria (Virginie), 22314
Ideologieklasický liberalismus
kulturní liberalismus
ekonomický liberalismus
fiskální konzervatismus
laissez faire
anti-intervencionismus
anarchokapitalismus
minarchismus
Politická pozicepravice
Mezinárodní org.Internacionální aliance libertariánských stran
Studentská org.College Libertarians
Počet členů609 234 (únor 2020)
Slogan„Minimum vlády, maximum svobody.“
Barvyzlatá (případně žlutá)
Oficiální webwww.lp.org
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna reprezentantů
1/435
Senát
0/100
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strana má ve volbách do Sněmovny reprezentantů a Senátu USA po Demokratické a Republikánské straně nejlepší výsledky od roku 1980. Konkuruje v nich především Republikánské straně. V prezidentských volbách 2016 získal její kandidát Gary Johnson 3,3 % hlasů, čímž skončil v počtu hlasů na třetím místě. V Novém Mexiku, kde bydlí, získal přes 9 %. Jednalo se o nejlepší výsledek libertariánů v prezidentských volbách vůbec a o nejlepší výsledek třetího kandidáta od roku 1996. Johnson přebral část republikánské voličské základny, která byla znechucena nominací Donalda Trumpa, ale i té demokratické, která volila protestně proti Hillary Clintonové. Sympatiemi k libertariánskému viceprezidentskému kandidátovi Billu Weldovi se tehdy netajil ani neúspěšný republikánský kandidát na prezidenta v roce 2012 Mitt Romney.

V roce 2020 se po neúspěšném impeachmentu na Donalda Trumpa stal členem Libertariánské strany republikán Justin Amash, člen Sněmovny reprezentantů za třetí volební obvod v Michiganu, čímž měla Libertariánská strana vůbec poprvé v historii zastoupení v Kongresu Spojených států amerických. Do prezidentských voleb na rok 2020 strana vyslala vůbec poprvé ženu – Jo Jorgensenovou. Podle volebních průzkumů má Jorgensenová minimální šance na úspěch, její volební preference se pohybují kolem 1 až 3 %.

Prezidentské volby
Rok Prezidentský/Viceprezidentský kandidát Počet hlasů Počet procent Počet volitelů
Volby prezidenta USA 1972John Hospers/Tonie Nathan3 6740,00005 %1
Volby prezidenta USA 1976Roger MacBride/David Bergland172 5530,21 %0
Volby prezidenta USA 1980Ed Clark/David Koch921 1281,06 %0
Volby prezidenta USA 1984David Bergland/James Lewis228 1110,25 %0
Volby prezidenta USA 1988Ron Paul/Andre Marrou431 7500,47 %0
Volby prezidenta USA 1992Andre Marrou/Nancy Lordová290 0870,28 %0
Volby prezidenta USA 1996Harry Browne/Jo Jorgensenová485 7590,50 %0
Volby prezidenta USA 2000Harry Browne/Art Olivier384 4310,36 %0
Volby prezidenta USA 2004Michael Badnarik/Richard Campagna397 2650,32 %0
Volby prezidenta USA 2008Bob Barr/Wayne Allyn Root523 7130,40 %0
Volby prezidenta USA 2012Gary Johnson/Jim Gray1 275 9230,99 %0
Volby prezidenta USA 2016Gary Johnson/Bill Weld4 489 2333,29 %0 (1)[pozn. 1]
Volby prezidenta USA 2020Jo Jorgensenová/Spike Cohen1 865 724 1,18 % 0

Poznámky
  1. Gary Johnson nezískal ani jeden hlas volitele. Jeden volitel (Bill Greene) však dal hlas členovi Libertariánské strany Ronu Paulovi.

Reference
  1. http://www.lp.org/issues

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.