Li Čan-šu

Li Čan-šu (čínsky pchin-jinem Lì Zhànshū, znaky zjednodušené 栗战书, tradiční 栗戰書; nar. 30. srpna 1950) je čínský politik, od října 2017 člen Stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny a od března 2018 předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Li Čan-šu
Li v roce 2016
10. předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
Úřadující
Ve funkci od:
17. března 2018
PrezidentSi Ťin-pching
MístopředsedaWang Čchen
PředchůdceČang Te-ťiang
Vedoucí Hlavní kanceláře ústředního výboru Komunistické strany Číny
Ve funkci:
31. srpna 2012  15. listopadu 2017
ZástupceTing Süe-siang
Čchen Š'-ťü
Meng Siang-feng
PředchůdceLing Ťi-chua
NástupceTing Süe-siang
Tajemník KS Číny v Kuej-čou
Ve funkci:
8. října 2010  18. července 2012
GuvernérČao Kche-č'
PředchůdceŠ' Cung-jüan
NástupceČao Kche-č'
Guvernér Chej-lung-ťiangu
Ve funkci:
25. prosince 2007 – 27. ledna 2008 (úřadující)
27. ledna 2008 – 27. srpna 2010
PředchůdceČang Cuo-ťi
NástupceWang Sien-kchuej
Tajemník KS Číny v Si-anu
Ve funkci:
Leden 2002 – Prosinec 2003
PředchůdceCchuej Lin-tchao
NástupceJüan Čchun-čching
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Číny (1975–současnost)

Narození30. srpna 1950 (71 let)
Pching-šan, Che-pej
Čína Čína
DětiLi Qianxin
Alma materHebei Normal University
Profesepolitik
CommonsLi Zhanshu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původem z "rudé" rodiny, Li je členem Komunistické strany Číny je od roku 1975. V minulosti působil v různých funkcích v rodné provincii Che-pej. Později byl stranickým tajemníkem v Si-anu, hlavním městě provincie Šen-si. Následně stál v čele provincií Chej-lung-ťiang a Kuej-čou. Na celostátní politickou úroveň vstoupil jako blízký spojenec a loajalista Si Ťin-pchinga, s nímž se zná již od osmdesátých let.[1] Po XIX. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2017 je jedním ze sedmi nejmocnějších mužů v Číně.[2]

Životopis

Rodina a mládí

Li Čan-šu se narodil 30. srpna 1950 v okresu Pching-šan v provincii Che-pej. Pochází z rodiny komunistických veteránů a je uváděno, že 27 členů jeho rozšířené rodiny bylo ve straně už během komunistické revoluce. Jeho prastrýc, Li Caj-wen, se stal členem Komunistické strany Číny již v roce 1927, když studoval na Pekingské univerzitě. Li Čan-šuův otec, Li Čeng-siou, a strýc, Li Čeng-tchung, oba vstoupili do strany ve třicátých letech.[3] Jeden z Li Čan-šuových strýců byl zmrzačen v bojích během čínské občanské války, další zemřel v japonském zajetí v roce 1936. Strýc Li Čeng-tchung padl v roce 1949 v boji proti Kuomintangským vojskům v závěrečné fázi občanské války, přičemž na jeho památku byl Li Čan-šu pojmenován.[1][pozn. 1]

Li Čan-šu byl vychováván striktně; jeho rodina, ač komunistická, byla poměrně tradiční. Jako student byl údajně úspěšný.[1] Po rozpoutání Kulturní revoluce v roce 1966 byl Li Čan-šuův prastrýc Li Caj-wen, viceguvernér provincie Šan-tung, perzekvován a krátce na to v roce 1967 zemřel po krutém zacházení.[3] Pro mladého Li Čan-šua znamenalo uzavření škol během Kulturní revoluce konec jeho ambicí studovat na univerzitě.[1] V zimě 1968 byl jako příslušník tzv. "vzdělané mládeže" přinucen uchýlit se na venkov, konkrétně do zemědělské komuny v jeho rodném okrese.[3] Nicméně i tam věnoval čas dalšímu vzdělávání a časem se stal vesnickým účetním.[1] Po obnovení přijímacích zkoušek a znovuotevření škol se Li Čan-šu pokusil pokračovat ve studiu. Přijat byl navzdory svému tehdy problematickému rodinnému původu až poté, co se ho zastal vesnický stranický tajemník.[1] V letech 1971–1972 tedy studoval na obchodním institutu v Š-ťia-čuangu v Che-peji.[3]

Raná kariéra a působení v Che-peji

V prosinci 1972 začal pracovat jako úředník v obchodním úřadu spadajícího pod prefekturní vládu v Š-ťia-čuangu, později se stal zástupcem ředitele. V roce 1975 vstoupil do Komunistické strany Číny.[3][4] Svým přímým vyjadřováním, kritikou byrokracie a poněkud anti-establishmentovým postojem zaujal své nadřízené, kteří jej poté povýšili do š-ťia-čuangského prefekturního stranického výboru.[1] Tam v letech 1976 až 1983 vedl informační oddělení hlavní kanceláře prefekturního výboru.[3][5] Zároveň v letech 1980–1983 studoval politické vědy na Chepejské normální univerzitě formou kombinovaného a nočního studia.[3] Následně byl v roce 1983 povýšen a jmenován stranickým tajemníkem v okresu Wu-ťi (prefektura Š-ťia-čuang, provincie Che-pej). V této době se setkal a sblížil se Si Ťin-pchingem, který byl stranickým tajemníkem v nedalekém okresu Čeng-ting. Si Ťin-pchingův model ekonomické liberalizace v Čeng-tingu zanechal na Li Čan-šuovi hluboký dojem a považoval jej za vzor hodný následování. Po třech letech spolupráce se ale jejich cesty rozešly. Zatímco Si Ťin-pching byl přeložen do bohatých pobřežních oblastí, Li Čan-šu zůstal v Che-peji.[1]

V letech 1985–1986 krátce zastával post komisaře správního úřadu v prefektuře Š-ťia-čuang (tzn. byl v čele prefekturní vlády) a zároveň byl zástupcem tajemníka tamějšího výboru komunistické strany. Následně byl od roku 1986 do roku 1990 tajemníkem výboru chepejské provinční Čínské komunistické ligy mládeže. V roce 1988 se zúčastnil půlročního kurzu zaměřeného na teoretickou práci KS Číny na Ústřední stranické škole Komunistické strany Číny. Poté v letech 1990–1993 vedl prefekturu Čcheng-te a byl zástupcem tajemníka tamějšího prefekturního stranického výboru. Následně byl v letech 1993–1997 generální tajemník provinčního výboru Komunistické strany Číny v Che-peji (tj. zastával post "vedoucího štábu" provinčního výboru, nikoliv stranického tajemníka celé provincie). V této době (1992–1994) také absolvoval korespondenční studium ekonomie na Ústřední stranické škole. V letech 1997–1998 byl také zástupce ředitele kanceláře chepejského provinčního stranického výboru pro práci na venkově.[3] Poslední roky Li Čan-šuova působení v Che-peji byly kvůli střetům s novým provinčním stranickým tajemníkem hluboce ponižující. Jím byl od roku 1993 Čcheng Wej-kao, stoupenec tehdejšího generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Číny Ťiang Ce-mina. Počáteční pohrůžky nakonec vyústily v Li Čan-šuovo přeřazením na nižší pozici. Svou rodnou provincii Li Čan-šu opustil v roce 1998.[1]

Provinční vůdce

V roce 1998 byl přeložen do provincie Šen-si. Nejprve v letech 1998–2000 zastával post zástupce ředitele kanceláře provinčního stranického výboru v Šen-si pro práci na venkově. Poté byl v letech 2000–2002 jmenován vedoucím organizačního oddělení provinčního výboru komunistické strany.[3] Jeho kariéra dosáhla zlomu, když byl v roce 2002 jmenován tajemníkem stranického výboru v Si-anu, hlavním městě provincie.[1] V těchto letech (2002–2004) byl také předsedou stálého výboru si'anského shromáždění lidových zástupců, tedy městského zákonodárného sboru. Kromě toho byl na XVI. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2002 také zvolen náhradním členem Ústředního výboru.[3] Od stranického vedení mu však nadále nebylo přáno; namísto z jedné z bohatých pobřežních provincií, klíčových pro nashromáždění politických úspěchů, byl Li Čan-šu poslán do nejseverovýchodnější čínské provincie Chej-lung-ťiang. Li Čan-šuovo zklamání bylo evidentní z básní, které tehdy složil.[1]

Již v roce 2003 byl jmenován zástupcem tajemníka stranického výboru v Chej-lung-ťiangu, jímž poté zůstal až do roku 2010. Následně se v roce 2004 ujal postu viceguvernéra provincie. V letech 2005–2006 absolvoval kombinované studium na Charbinské polytechnické univerzitě a obdržel titul EMBA. V roce 2007 se stal dočasně úřadujícím, a posléze roku 2008 řádným guvernérem provincie Chej-lung-ťiang.[3] V Chej-lung-ťiangu se Li Čan-šu soustředil na hospodářské oživení provincie, často přezdívané "rezavý pás Číny", a zvýšení zemědělské produkce. Jako guvernér vedl delegace do Hong Kongu s cílem získat kapitál a pořádal časté konference s cílem přilákat mezinárodní investory. Li dále podporoval zavlažovací projekty, přičemž díky úrodné černozemi má Chej-lung-ťiang přirozenou výhodu v naplňování cílů čínské potravinové bezpečnosti. Celkově byl vnímán jako kompetentní. Během jeho působení v letech 2004–2010 jako viceguvernér a poté guvernér se Chej-lung-ťiang těšil dvoucifernému růstu HDP s výjimkou let recese 2008–2009.[1] V roce 2007 byl na XVII. sjezdu Komunistické strany Číny opět zvolen náhradním členem Ústředního výboru.[5] V této době se Li Čan-šu také sblížil s ozbrojenými silami; podpořil řadu návrhů na zvýšení platů a odměň vojáků a pravidelně navštěvoval kasárna. Publikoval články, ve kterých sdílel své myšlenky na zlepšení milice, hraničních vojsk a rezervních sil. V roce 2008 také vedl chejlungťiangskou delegaci do populární talk show v Pekingu, přičemž tuto příležitost využil k představení se jako atypického byrokrata.[1]

I nadále se mu však nedostávalo přízně od stranického vedení. V roce 2010, uprostřed globální hospodářské krize, byl Li Čan-šu přeložen do Kuej-čou, nejchudší čínské provincie. Vzhledem k tomu, že se ve svých 60 letech pomalu blížil tradičnímu věku odchodu do důchodu v čínské politice (68 let), vypadalo to, že jeho politická kariéra skončí právě zde.[1] Konkrétně byl roku 2010 jmenován stranickým tajemníkem v provincii, tedy de facto nejvýše postaveným hodnostářem.[3] Li se rozhodl masivně investovat do infrastruktury a razantně snížit byrokratickou zátěž pro soukromé podniky. Ekonomické reformy oživily tamější hospodářství a v letech 2010–2012 ekonomika Kuej-čou vzrostla o 49 %. Příjem domácností na hlavu se zvýšil o 32 % v městských centrech a o 36 % ve venkovských oblastech. Zvýšil se také počet nemocnic a byly rozšířeny vysoké školy. Po roce působení v Kuej-čou ale Li Čan-šua navštívil jeho starý známý Si Ťin-pching, tehdejší viceprezident a očekávaný následník Chu Ťin-tchaa. To předznamenalo zásadní změnu jeho dosavadní kariéry.[1]

Vrcholná politika

V předvečer XVIII. sjezdu Komunistické strany Číny v září 2012, při nominaci Si Ťin-pchinga na generálního tajemníka komunistické strany, byl Li Čan-šu jmenován vedoucím Hlavní kanceláře Ústředního výboru Komunistické strany Číny. Na postu tak nahradil Ling Ťi-chuaa, vrcholného pobočníka tehdejšího stranického vůdce Chu Ťin-tchaa. Zároveň byl zvolen členem Ústředního výboru Komunistické strany Číny a na rozdíl od předchozího vedoucího Hlavní kanceláře ÚV KS Číny také členem Politbyra ÚV KS Číny.[3] Jako vedoucí Hlavní kanceláře ÚV KS Číny asistoval Si Ťin-pchingovi v mnoha oblastech, včetně diplomacie, ekonomiky a legislativních reforem; téměř vždy doprovázel Si Ťin-pchinga na domácích i zahraničních cestách. Od roku 2016 podnikal oficiální domácí cesty, což bylo pro člověka v jeho pozici velmi neobvyklé. Byl jedním z nejmocnějších vedoucích Hlavní kanceláře ÚV KS Číny v posledních desetiletích.[4]

Kromě toho zastával také množství klíčových postů v orgánech Komunistické strany Číny: byl jedním z členů Sekretariátu Ústředního výboru KS Číny, tajemník Pracovního výboru oddělení Ústředního výboru, ředitel Ústředního důvěrného výboru a ředitel Hlavní kanceláře Ústředního výboru pro národní bezpečnost.[1] V této době se vyprofiloval jako nenápadná, ale klíčová postava v Si Ťin-pchingově vnitřním kruhu. Obdržel přezdívku "šedá eminence Čung-nan-chaje".[6]

Na XIX. sjezdu Komunistické strany Číny v říjnu 2017 byl Li Čan-šu zvolen členem Stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny, nejužšího vedení čínské komunistické strany a de facto nejmocnějšího politického orgánu v Čínské lidové republice. Podle formálního pořadí zaujímá Li Čan-šu po Si Ťin-pchingovi a premiérovi Li Kche-čchiangovi třetí místo v sedmičlenném Stálém výboru.[7]

Odkazy

Poznámky

  1. Li Čan-šuovo jméno vychází z fráze "čan-di ťia-šu" (战地家书), "dopisy domů z bojiště", odkazující na poslední dopis zaslaný jeho strýcem před svým úmrtím.

Reference

  1. ZI, Yang. Meet China’s Emerging Number 2. thediplomat.com [online]. 2017-05-05 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
  2. The Seven Men Who Will Rule China for the Next Five Years. BloombergQuint [online]. 2017-10-25 [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
  3. LI, Cheng. China’s new Politburo and Politburo Standing Committee: Li Zhanshu [online]. Brookings, 2017-10-26 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
  4. RANADE, Jayadeva. Xi Jinping's China. New Delhi: [s.n.] 394 s. Dostupné online. ISBN 978-93-86288-90-5, ISBN 93-86288-90-7. OCLC 1007755172 Nečíslovaná strana ve 23. kapitole..
  5. China Vitae : Biography of Li Zhanshu. www.chinavitae.com [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.
  6. ZI, Yang. The Éminence Grise of Zhongnanhai. thediplomat.com [online]. 2015-01-19 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. (anglicky)
  7. STEPAN, Matthias. The Men Who Will Lead China Into Its ‘New Era’. thediplomat.com [online]. 2017-12-01 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.