Liška džunglová

Liška džunglová či liška šedorudá (Vulpes bengalensis) je drobná endemická šelma z čeledi psovitých (Canidae), která obývá území na Indickém subkontinentu na Himálajském úpatí a roviny Teraje od Nepálu přes jižní Indii a jižní a východní Pákistán až po východní Indii a jihovýchodní Bangladéš.

Liška džunglová
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďpsovití (Canidae)
Rodliška (Vulpes)
Binomické jméno
Vulpes bengalensis
Shaw, 1800
Rozšíření lišky džunglové
Rozšíření lišky džunglové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Liška džunglová je poměrně malá liška s podlouhlým čenichem, dlouhýma a špičatýma ušima a s huňatým ohonem, kteří tvoří cca 50 až 60 % z celkové délky hlavy a těla. Srst na hřbetě má barvu šedou, na břiše je srst světlejší; nohy mají nahnědlou nebo červenavě hnědou barvu. Její huňatý ocas je převážně na konci černý. Uši jsou tmavě hnědé s černými okraji. V průběhu staletí se u lišek džunglových vyvinulo několik desítek nezvyklých barevných variant od zlaté až po krémovou, ale obecně stále platí, že je základní zbarvení šedé až světle hnědé.

  • délka těla bez ocasu: 40–60 cm
  • délka ocasu: 25–35 cm
  • výška v kohoutku: cca 25 cm
  • hmotnost: ca 2–3,6 kg

Biologie

Lišky džunglové jsou aktivní hlavně večer, v regionech s příznivějším klimatem jsou aktivní i za dne. Žije v stálých párech, ale loví většinou po jednom. Většinu času tráví ve svých norách, které mohou být jak tzv. jednoduché, tak složité, které mohou být dlouhé i několik metrů. Nora je pro tyto lišky důležitou součástí života – většinou v ni konzumují potravu, přespávají zde, je to spolehlivá ochrana před větším nebezpečím a vychovávají zde i svá mláďata.

Jejich potravou se nejčastěji stávají malí hlodavci, nejrůznější plazi, ale i krabi, termiti, hmyz, mladí ptáci, ale neodolá ani rostlinné potravě nebo ovoci.

O rozmnožování těchto šelem není příliš mnoho známo. Víme však, že březost trvá 53 dní a samice rodí nejčastěji 2–4 mláďata.

Stále se loví pro kůži a pro maso. V některých případech jsou dokonce některé části jeho těla užívané v tradiční medicíně a v určitých oblastech je tato šelma dokonce posvátná.

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.