Liška šedá (šelma)
Liška šedá či liška šedostříbrná (Urocyon cinereoargenteus) je poměrně velká liška z čeledi psovitých (Canidae), která obývá území jižní Kanady, jižní část Spojených států amerických a Střední Ameriky až po Venezuelu. Spolu s liškou ostrovní (Urocyon littoralis) jsou jedinými zástupci rodu Urocyon.
 Liška šedá | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | psovití (Canidae) |
| Rod | Urocyon |
| Binomické jméno | |
| Urocyon cinereoargenteus Schreber, 1775 | |
 Rozšíření lišky šedé Rozšíření lišky šedé
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Liška šedá je štíhle stavěná šelma, její tělo (bez ocasu) měří na délku 52–68 cm. Jak už z jejího názvu plyne, většinou je její zabarvení bílo-šedivé, ale často se objevují i jedinci s barvou zlatou. Na první pohled vypadá liška šedá spíše jako pes, až na její dlouhý huňatý ocas, který je pro lišky typický a který bývá zakončený černou barvou. Ten nejčastěji měří mezi 30 až 40 cm. Má krátké uši, výrazné oči a její hmotnost se pohybuje kolem mezi 2 a 7 kg.[2]
Chování
Liška šedá je šelma s převážně noční nebo soumračnou aktivitou. Je velice mrštná a umí rychle běhat. Spolu s psíkem mývalovitým je jediným druhem psovitých, který aktivně šplhá po stromech. V případě nebezpečí dokáže velice rychle vylézt do velkých výšek (až 18 metrů)[2], kde se skvěle zamaskuje. V korunách stromů sbírá i potravu (plody). Je to typický všežravec, přednost však dává masité potravě. Tu tvoří větší hlodavci, zajícovci, ptáci, v létě pak ve velké míře hmyz. Velice ráda si pochutná i na ovoci a různých druzích ořechů.[2]
Březost trvá okolo 60 dní a samice rodí nejčastěji 3–6 (maximálně 10) mláďat, která jsou několik prvních týdnů plně odkázána na rodiče. Rodí se slepá a tmavě zbarvená. Doupata si často zřizuje v dutinách stromů, mnohdy vysoko nad zemí.
Dožívá se 4 až 5 let ve volné přírodě a až 14 let v zajetí.[2]
Kompetice, predace, nemoci
Na mnoha místech výskytu se setkává s liškou obecnou, nad níž většinou dominuje. Liška obecná je nicméně přizpůsobivější vůči lidským aktivitám, tudíž se její areál neustále rozrůstá, na rozdíl od lišky šedé.
Hlavním predátorem je kojot, který v některých oblastech výrazně redukuje liščí populaci.[2]
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
- HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. [s.l.]: Panthera, New Holland Publishers, 2011. S. 114.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu liška šedá na Wikimedia Commons