Lev Borský

Lev Borský, zvaný také Leo Bondy[1][2] (2. září 1883 Kolín[3] – říjen 1944 Osvětim) byl český novinář a politik. V letech 1908 – 1914 hlavním ideologem a mluvčím Státoprávní pokrokové strany[4]. Zúčastnil se domácího i zahraničního odboje,[5] mezi lety 1918 – 1920 působil jako první československý velvyslanec v Itálii[6]. V letech 1921 – 1939 publikoval zahraničně-politické komentáře a úvodníky[7] v deníku Národní politika.

PhDr. Lev Borský
Lev Borský
1. Československý velvyslanec v Itálii
Ve funkci:
6. října 1918 – 25. ledna 1920
NástupceVlastimil Kybal
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeská strana státoprávně pokroková
Narození2. září 1883
Kolín
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtíříjen 1944
Osvětim
Německá říše Německá říše
SídloSlatiňany
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Profesenovinář a politik
CommonsLev Borský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borský je autorem monografie Bedřich Nietzsche: vývoj jeho filosofie (1912) nebo například pojednání Vůdcové lidstva a jeho svůdci (1934, 1935) a dalších textů. V druhé zmiňované knize nastiňuje svou biosofii (biologickou filosofii), spenglerovskou nauku o vzestupu a pádu civilizací, kde předvídá brzký demografický kolaps Evropy. Příčiny úpadku společnosti nachází v jejím celkovém stárnutí, v blahobytu a kulturnosti, což se projevuje ve ztrátě víry a vůle k životu, v úbytku porodnosti, v měkkosti a mentální slabosti.[8] Tvrdí, že staré národy jsou kulturní, rozumné a mírumilovné. Biopolitika vycházející z biosofie má bránit stárnutí národa a udržovat jeho mužnost. Biopolitika musí omezovat rozvoj kultury, sociálních vymožeností a emancipace žen, zabránit vylidňování venkova. Klíčový význam má zdravé, mužné náboženství, početné rodiny, vojenský duch státu, udržení kultury a techniky v „mužných formách“ a zejména omlazování národů příslušníky mladších, kulturně kompatibilních etnik.[8]

V letech 1939 až 1942 žil v ústraní nejprve v Rosicích u Chrudimi a posléze v Slatiňatech.[9] V roce 1942 byl deportován do Koncentračního tábora Terezín, později do Osvětimi[4], kde zemřel. Neznámo kde zmizela jeho písemná pozůstalost a obsáhlá sbírka dokumentů k prvnímu odboji.[10]

Bibliografie
  • Bedřich Nietzsche: vývoj jeho filosofie, Praha: A. Hajn, 1912
  • Před válkou o válce: Úvahy o zahraniční politice, Praha: V. Klecanda, 1920
  • Řeč prof. Masaryka k Čechoslovákům 1918. Nový spojenec, Praha: O. Girgal, 1918
  • Vůdcové lidstva a jeho svůdci: základy biopolitiky, Praha: Otakar Skýpala, 1935; 2. vyd. Zvolen: Sol Noctis, 2020
  • Z civilního generálního štábu: sbírka memorand, manifestů, článků a letáků z politického zápasu za čsl. samostatnost, Praha: Památník Odboje, 1924
  • Znovudobytí samostatnosti, Praha: Otto, 1929

Reference
  1. jméno si změnil při konvertování od judaismu ke křesťanství
  2. http://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=jk01012704
  3. Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2016-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-16.
  4. https://leporelo.info/borsky-lev
  5. VAŇHARA, Adam. Nietzscheho zapomenutý bratr: Lev Borský a jeho alternativní legenda o vzniku Československa. 1. vyd.. vyd. Brno: CDK, 2019. 228 s. ISBN 978-80-7325-472-8. S. 29–49.
  6. http://www.mzv.cz/rome/cz/ceska_republika_a_evropska_unie/prehled_velvyslancu_ceskoslovenska_a_cr.html
  7. BORSKÝ, Lev. Dr.. Národní listy. 3. ledna 1935, roč. 53., čís. 3, s. 1. Dostupné online.
  8. Lev Borský. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
  9. TOMEŠ, Josef. Nás bylo málo jen, než přišly tisíce...: Česká strana státoprávně pokroková (1908-1918). Praha: Academia, 2018. Historie (Academia). ISBN 978-80-200-2894-5., str. 133
  10. TOMEŠ, Josef. Nás bylo málo jen, než přišly tisíce...: Česká strana státoprávně pokroková (1908-1918). Praha: Academia, 2018. Historie (Academia). ISBN 978-80-200-2894-5., str. 134

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.