Oswald Spengler

Oswald Spengler (29. května 1880 Blankenburg8. května 1936 Mnichov) byl německý filosof a spisovatel, který se zabýval dějinami, uměním i politikou. Jeho nejznámější dílo je Zánik Západu (Untergang des Abendlandes, 1918 a 1922), pokus o srovnávací studium civilizací, vybízející ke „konzervativní revoluci“. Nacisté se zprvu Spenglera dovolávali pro jeho kulturní pesimismus, od roku 1933 však upadl v nemilost pro odmítavý postoj k Hitlerovi a pesimistické hodnocení Německa.

Oswald Spengler
Narození29. května 1880
Blankenburg
Úmrtí8. května 1936 (ve věku 55 let)
Mnichov
Místo pohřbeníNordfriedhof
Alma materUniverzita Martina Luthera
Humboldtova univerzita
Mnichovská univerzita
Povoláníhistorik, filozof, sociolog, matematik a spisovatel
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a myšlení

Spengler pocházel z drobné úřednické rodiny, roku 1891 se rodina přestěhovala do Halle, kde také roku 1899 maturoval. Od roku 1899 studoval v Halle, v Mnichově a v Berlíně matematiku, přírodní vědy a filosofii a roku 1904 promoval prací o Hérakleitovi. Při státní zkoušce z přírodních věd obhajoval téma Vývoj zrakových orgánů u živočichů. V letech 1908–1911 učil na gymnáziu v Hamburku, ale jak se naskytla příležitost, odstěhoval se do Mnichova a živil se jako kulturní redaktor a spisovatel. Spenglerovo myšlení formoval jednak pietismus, jednak sociální darwinismus Ernsta Haeckela a hluboký obdiv k Nietzschemu – zejména k myšlenkám dekadence a vůle k moci – a ke Goethovi.

Pro špatné zdraví a nervové nesnáze nebyl Spengler odveden do armády a zabýval se svou teorií dějinného růstu a úpadku civilizací. Za války napsal dvě memoranda, německému císaři a šlechtě, kde se přimlouval za národní smíření politických směrů ve prospěch větší moci Německa. V letech 1918 a 1922 vydal dílo Zánik Západu, které ho okamžitě proslavilo a stalo se tématem mnoha debat a polemik. Po porážce Německa v roce 1918 Spengler vystupoval jako odpůrce parlamentní demokracie a doufal, že ji nahradí silný diktátor. Roku 1919 odmítl pozvání na univerzitu v Göttingenu a roku 1933 na univerzitu v Lipsku. V červenci 1933 ho pozval Hitler k rozhovoru, ale na podzim téhož roku vydal Spengler knihu Léta rozhodování, kde se od nacismu distancoval a oslavoval italský fašismus. V Benitu Mussolinim viděl typus budoucího Césara.

Přes tyto postoje nacistická propaganda knihu nezakázala a snažila se Spenglera přemluvit ke spolupráci. V Noci dlouhých nožů v červnu 1934, kdy si Hitler vyřizoval účty se svými bývalými spolupracovníky, byli zabiti i dva ze Spenglerových přátel. Nad hrobem jednoho z nich, mnichovského kritika Williho Schmida držel Spengler pohřební řeč, což byl projev značné odvahy. Od té doby srovnával Spengler nacismus s bolševismem, podle něho tím nejhorším zlem moderní doby. Zemřel náhle v květnu 1936 na srdeční selhání, takže se mluvilo i o tom, že byl zavražděn.

Spenglerova morfologie dějin

Běh světových dějin se podle Spenglera řídí zákony, podobnými zákonům života. Civilizace se rodí, rostou a hynou, protože ztratily schopnost tvořivě řešit nové problémy. Už v Zániku západu klade vedle sebe „kulturní monády“ jako antiku, Indii, Babylon a západní civilizaci a snaží se na nich doložit své teorie. S historickými fakty přitom zachází velmi násilně, takže historikové jeho dílo vesměs odmítali jako diletantské.

Spengler se však nespokojil analýzou dějin, ale nabízel i návody k jednání. Západ se podle něho vyčerpal a na místo tvořivé a silné kultury, jak ji ztělesňuje Goethe, postavil slabošskou a rovnostářskou civilizaci s hesly svobody a rovnosti. Budoucnost je však podle něho v síle a je-li současnost kulturně málo plodná, musí tím víc bdít nad svými tradičními hodnotami, udržovat řád a vědomí povinnosti. Proti slabošskému Západu by se Německo mohlo spojit s barbarským, ale mladým a silným Ruskem. Naopak dětinský a nebezpečný Hitlerův rasismus nemůže obstát v budoucí konfrontaci s anglosaským parlamentarismem.

Zánik západu byla jedna z nejúspěšnějších knih své doby a její titul se stal okřídleným rčením. Mnohým čtenářům se zdálo, že přesně odpovídá na válečnou porážku a na otázky doby, a fascinovalo je množství materiálu z nejrůznějších oblastí, jež Spengler velmi působivě snesl a propojil. Kniha (přechodně) nadchla Thomase Manna a inspirovala britského historika Arnolda Toynbeeho k jeho monumentálnímu životnímu dílu Studium historie. Popperova Bída historismu je napsána mj. proti Platónovi a Spenglerovi.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oswald Spengler na německé Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oswald Spengler
  • O. Spengler, Člověk a technika. Příspěvek k jedné filosofii života. Praha 1997
  • Oswald Spengler. Zánik Západu : Obrysy morfologie světových dějin. Vyd. 1. Praha : Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1886-1.
  • Oswald Spengler. Zánik Západu : Obrysy morfologie světových dějin. Vyd. 2. Praha : Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2666-8.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.