Letiště Barcelona-El Prat

Letiště Barcelona El Prat (IATA: BCN, ICAO: LEBL, katalánsky Aeroport de Barcelona – el Prat, španělsky Aeropuerto de Barcelona-El Prat) známé jako El Prat, se nachází 12 km jihozápadně[1] od centra Barcelony, v Katalánsku ve Španělsku, mezi mesty El Prat de Llobregat, Viladecans a Sant Boi.

Letiště Barcelona-El Prat
Základní informace
Typ letištěveřejné
ProvozovatelАENA
Otevření1918
Nejbližší městoBarcelona (15 km)
Kód letiště ICAOLEBL
Kód letiště IATABCN
Souřadnice41°17′49″ s. š., 2°4′42″ v. d.
Statistika (2018)
Cestujících 50 172 457
Nákladu 172 939 900 kg
Pohybů 335 651
Odkazy
Webaena.es
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Letiště je druhé největší ve Španělsku hned po letišti Barajas v Madridu, první v rámci Katalánska a pobřeží Středozemního moře a sedmé nejrušnější letiště v Evropě. K roku 2018 se jedná se o základnu pro společnosti Vueling Airlines a Level a ouzlové letiště společností Air Europa, Iberia, EasyJet, Norwegian a Ryanair. Letiště slouží hlavně pro domácí evropské a severoafrické destinace, ale má také menší počet letů i do jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky a Severní Ameriky.

Letecká služba na trase Barcelona - Madrid, známá jako "Pont Aeri" (v katalánštině) nebo "Puente Aerea" (v španělštině), doslova "Nebeský most", je nejrušnější trasa na světě s největším počtem letových operaci (971 za týden) v roce 2007.[2] Cestovní plán se zredukoval od února 2008, kdy byla otevřena rychlodráha Madrid - Barcelona, která překoná vzdálenost za 2 hodiny 40 minut a rychle se stala oblíbenou.

V roce 2018 prošlo branami letiště Barcelona El Prat 50 172 457[3] cestujících, což je 6.1% nárůst oproti roku 2017.

Historie

První barcelonské letiště, nacházející se v el Remolare, začalo fungovat v roce 1916. Nemělo však dobré vyhlídky na rozšíření v budoucnosti, a tak nové letiště v El Pratu otevřeli v roce 1918. První letadlo, které na letišti přistálo, bylo Latecoere Salmson 300, které přiletělo z Toulouse s konečnou zastávkou v Casablance. Letiště bylo sídlem Aeroklubu Katalánsko základnou pro Zeppeliny španělského námořnictva. Plánovaná obchodní letecká provoz zahájila v roce 1927 s létem společnosti Iberia do Madridu (na letiště Cuatro Vientos). Byla to první trasa společnosti Iberia.

V roce 1948 byla vybudována nová dráha, dnes 07-25, a v témže roce začaly první zaoceánské lety, a to se společnostmi Pan American World Airways do New Yorku. Mezi lety 1948 až 1952 byla postavena druhá dráha (dráha 16-34), kolmá na předešlou, také byly zřízeny taxislužby a byl postaven terminál na ubytování pasažérů. V roce 1963 letiště dosáhlo milionu přepravených pasažérů ročně. Nová řídící věž byla postavena v roce 1965 a terminál byl přestavěn v roce 1968 (momentálně nejstarší křídlo terminálu B).

3. srpna 1970 společnost Pan American World Airways slavnostně zahájila pravidelné lety mezi Barcelonou, Lisabonem a New Yorkem, zajišťovány letadly typu Boeing 747SP. 4. listopadu téhož roku začala Iberia se službou "Air-shuttle" mezi Barcelonou a Madridem. O několik let později, v roce 1976 byl postaven terminál speciálně jen pro potřeby Iberie a její air-shuttle a také samostatný terminál pro nákladní dopravu, ke kterému byla připojena také poštovní služba a letištní dráha pro cargo. V roce 1977 přesáhlo letiště 5 milionů přepravených pasažérů za rok.

Od konce sedmdesátých až do počátku devadesátých let se rozvoj letiště, co se týče dopravy i investic zastavil až do letních olympijských her v Barceloně v roce 1992. El Prat podstoupilo velký rozvoj spočívající v modernizaci a v expanzi existujícího terminálu (terminál B) a v konstrukci dalších dvou (terminály A a C), která zahrnovala i výstavbu revolučních "jetwayů", které umožňovaly pasažérům přímý přístup do letadla. Autorem této reformy byl architekt Ricardo Bofill Levi. V roce 1996 byla otevřena nová řídicí věž, o jejíž podobu se také postaral Ricardo Bofill Levi.

Kvůli silnému poklesu letecké dopravy po roce 1999 a krizi v leteckém sektoru v roce 2001 byly mnohé charterové lety z Girony a Reus odkloněny na El Prat, čímž pomohly letišti překonat krizi.

Nehody a incidenty

  • 21. října 1994 muselo na letišti nouzově přistát nákladní letadlo Falcon 20 poté, co utrpělo poruchu na přistávacích přístrojích. Žádný ze tří členů posádky neutrpěl zranění.
  • 19. února 1998 zemřeli dva lidé, velitel a pilot, na palubě stroje společnosti Ibertrans, který havaroval u města GAVA krátce po odletu z El Pratu.
  • 28. července 1998 havarovalo nákladní letadlo vezoucí noviny z Mallorky poblíž jednoho z plotů obklopujících letiště. Zahynuli při tom dva členové posádky a druhý pilot.
  • V roce 2002 se Let Bashkirian Airlines 2937, který přišel z Letiště Domodědovo v Moskvě, srazil s letem DHL 611 nad Německem na cestě do Barcelony.

El Prat dnes

Letiště Barcelona
Řídící věž

Většina dopravy na barcelonském letišti je domácí nebo evropská. Zde mají Iberia operační základnu. Počet mezikontinentálních letů je však mnohem nižší než na ostatních evropských letištích se stejným počtem přepravených pasažérů. Nedostatek mezikontinentálnych spojení byl hlavní důvod stížností a nátlaku ze strany úřadů a katalánských skupin v posledních letech, které chtějí, aby se letiště stalo centrem světové dopravní distribuce a ne jen evropské.

V posledních letech výrazně vzrostla přeprava nízkonákladovými leteckými společnostmi, speciálně poté, co si aerolinky Vueling na letišti zřídili operační základny. Mezi další nízkonákladové aerolinie operující na letišti patří easyJet a Wizz Air.

Letiště má tři dráhy, dvě souběžné, jmenovitě 07L - 25R a 07R - 25L (novější byla otevřena v roce 2004) a křížem přes ně prochází třetí dráha 02-20. Jsou zde dva terminály, T1 a T2, které jsou složeny z bývalých terminálů A, B a C. Tyto dva terminály mají spolu 268 check-in pultů a 64 odbavovacích bran. Operace na letišti jsou omezeny výlučně na lety řízené přístroji (instrumental flights-IFR) s výjimkou letů zdravotních služeb (VFR), havarijních situací a potřeb vlády.

Plán na rozvoj (Plán Barcelona)[4]zahrnuje třetí terminál (autorem je znovu Ricardo Bofill) a řídící věž. Dráha 07R-25L byla také postavena během tohoto rozšíření. Po otevření terminálu T1 "Sud" je letiště schopno odbavit 55 milionů pasažérů ročně. Rozloha letiště se také v roce 2009 zvětšila z 8,45km2 na 15,33km2. Po další expanzi, která má skončit do roku 2012 a během níž se postaví nový satelitní terminál vzroste kapacita letiště na 70 milionů cestujících ročně.

Letiště je předmětem politické diskuse nad správou a kontrolou mezi katalánským generalitatem a španělskou vládou, která zahrnuje letištního manažera (Aena) a různé letecké společnosti, hlavně Iberia a Spanair. Část sporu tkví v zisku, který letiště vytváří a je použit na údržbu a investice na různých letištích v síti Aena a také na vládní investice v jiných ekonomických sektorech.

Doprava

Železnice

Letiště je přístupné pomocí příchozích vlaků RENFE na lince Nord, která jde ze stanice Maçanet-Massanes s hlavními zastávkami na stanici Barcelona Sants a na celkem hlavním nádraží Passeig de Gràcia, čímž je propojena s barcelonským systémem metra. Do plánu expanze letiště je zahrnuta i nová železniční stanice blízko letiště, která ho spojí se španělskou sítí AVE a linkou 9 barcelonského metra.

Autobusy

Veřejné autobusy společnosti Transports Metropolitans de Barcelona (TMB) na lince 46 jezdí každých 25 minut z náměstí Plaça d' Espanya. Stálá soukromá autobusová linka (AEROBUS) z náměstí Plaça de Catalunya, stojí na Sants a Plaça d' Espanya . Taxislužba funguje u každého terminálu. Dálnice C-32 spojuje letiště s mimoúrovňovou křižovatkou mezi vnějším okruhem barcelonské autodráhy Ronda de Dalt a hlavními autodráhou.

Parkování na letišti

Letiště Barcelona mělo před dokončením terminálu "Sud" přibližně 11 900 parkovacích míst, z toho 2 009 v parkovacím domě před terminálem C, který je s letištěm spojen krytým koridorem. Před terminálem A je další parkovací dům, který přidává o přibližně 2 600 více míst, tato budova je momentálně rozšiřována konstrukcí dvou nových podlaží. Zbývající místa jsou rozmístěna v jiných venkovních plochách, před spojovacími a kancelářskými budovami a přidávají přibližně 7 200 míst na parkování. S výstavbou terminálu "Sud" se zvýšil celkový počet míst na 23 900.

Terminál 1 "Sud"

Interiér Terminálu 1 „Sud“

Nový terminál T1 "Sud", který navrhl Ricardo Bofill, byl slavnostně otevřen 17. června 2009. Nový terminál T1 má vnitřní plochu 525 000 m2 a vzletovou a přistávací plochu o rozloze 600 000 m2.

Jeho vybavení zahrnuje :

  • 168 check-in pultů
  • 50 míst pro letadla
  • 15 zavazadlových pásů (jeden nový pás se vyrovná 4 pásům ve starém terminálu)
  • 12 000 parkovacích míst, které přibudou k již existujícím 11 900 místům v terminálu 2 (současné terminály A, B a C).

Předpoklad je, že letiště bude schopno odbavit 55 milionů cestujících ročně a uskuteční 90 operací za hodinu.

Rozšíření letiště spolu s celkovou investicí 5,1 mld. € v budoucnu se bude skládat z výstavby nového satelitního terminálu a obnovy stávajících terminálů. Osobní inženýrská fáze jižního terminálu byla možná s rozpočtem 900 milionů €.

Terminálové přesuny

  • Na konci září se členové aliance Oneworld a Vueling přesunuly z terminálu 2 do nového terminálu 1.
  • Na konci roku 2009 se členové aliance SkyTeam a aerolinie bez příslušnosti k alianci uskutečňující mezikontinentální lety také přesunuly z T2 do T1.

Nákladní doprava

Společnost Destinace
British Airways World Cargo East Midlands, Londýn-Heathrow, Londýn-Luton
Cargolux Hongkong, Džidda, Luxemburg
DHL Express Vitoria-Gasteiz
Emirates SkyCargo Dubaj, Mexiko City
FedEx Express Paríž-Charles de Gaulle
Jade Cargo International Brescia, Šanghaj-Pudong, Šen-čen
TNT Airways Liege, Brusel
United Parcel Service Kolín/Bonn, Valencia

Reference

  • Zunino, Eric (November 2004) "Letisko Barcelona", Airline World, str. 40–43.
  1. EUROCONTROL basic. www.eurocontrol.int [online]. [cit. 2007-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-10.
  2. OAG reveals latest industry intelligence on the busiest routes. www.oag.com [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-26.
  3. TRÁFICO DE PASAJEROS, OPERACIONES Y CARGA EN LOS AEROPUERTOS ESPAÑOLES (ve španělštině) [online]. [cit. 2019-03-02]. Dostupné online.
  4. Barcelona / Plan Barcelona. www.aena.es [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-05.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.