Lesopark Hostivař

Lesopark je pojmenován podle katastrálního území městské části Hostivař, na kterém se nachází.

Vznik lesoparku úzce souvisí se stavbou Hostivařské přehrady (1959 – 1963), která vznikla přehrazením koryta potoka Botiče a zatopením jeho lesnatého údolí. Po zatopení údolí zbyly na obou březích nádrže části původních lesů. Ty se však musely vykácet, na což tehdejší městská správa zareagovala rozhodnutím, že se jako náhrada za toto odlesnění vysadí nový les. Výsadba byla naplánována na přilehlé – převážně zemědělské – pozemky v sousedství zbytků původního lesa.[1]

Hostivařský lesopark tak vznikl v 60. letech 20. století a to především jako rekreační zázemí pro nově budované Jižní Město, nejednalo se tak o souvislý lesní porost, ale o "lesopark" s hustou sítí cest a rekreačními loukami.

Zalesňování na bývalé orné půdě bylo zahájeno v roce 1959 a práce byly dokončeny během následujících pěti let. Pouze stráně nad nynější Hostivařskou nádrží byly zalesněny jako protierozní opatření již počátkem 20. století.[2]

Z celkové rozlohy lesoparku tvoří 114,7 hektarů lesní porosty. Na nelesní plochy (tedy louky, vodní plochy a cesty) pak připadá 32,2 hektarů.[2] Z toho je 82,9 ha ve vlastnictví Prahy, soukromí vlastníci vlastní 64 ha.[3]

Skladba dřevin byla zvolena tak, aby se co nejvíce přiblížila původnímu přirozenému složení porostu, ovšem s ohledem na rekreační využití území. Nejvíce je zastoupena borovice lesní (21 %), dub zimní (17 %), dále pak akát, modřín opadavý, lípa srdčitá. Na území se v menším množství nachází též dub červený, smrk ztepilý, borovice černá, habr obecný a bříza bělokorá.[4] Podél Botiče rostou především olše a vrby.[1]

V prostoru lesoparku lze nalézt také pestrou skladbu bylin. V jarním období jsou výrazné zejména: orsej jarní, pižmovka mošusová, rozrazil břečťanolistý, česnáček lékařský. Později kvete ptačinec hajní, hluchavka skvrnitá i bílá, kuklík městský, vlaštovičník větší, šťavel kyselý a invazní druh netýkavka malokvětá. Ve velkém množství se vyskytují také byliny vysokého vzrůstu: krabilice zápašná, bodlák kadeřavý, bršlice kozí noha, čistec lesní, krtičník uzlovitý, kopřiva dvoudomá, děhel lesní, kostřava obrovská, lopuch plstnatý, šťovík tupolistý, krabilice mámivá, kerblík lesní, pýrovník psí, bolševník obecný, celík kanadský. Vyrůstá zde též kapraď samec, kapraď rozložená i pnoucí se chmel otáčivý a opletník plotní.[1]

Klid této části Prahy přilákal také některé plaché ptáky jako pěnici pokřovní, konipase bílého i horského a mlynaříka.[1]

• 
  Jedno z hřišť v lesoparku (září 2008)
• 
  Cesta nad severním břehem přehrady (říjen 2008)
• 
  Lesopark v listopadu (2011)

V současnosti se zde nachází velké množství dětských herních prvků, altánů, laviček a rovněž piknikové místo s ohništěm. Roční návštěvnost lesoparku dosahuje téměř 1 milionu.[2] V těsném sousedství lesoparku se nachází také koupaliště,[5] které je součástí Přírodního parku Hostivař-Záběhlice. Územím prochází turistické stezky, naučná stezka "Povodím Botiče" a řada cyklotras. V lesoparku lze také nalézt trasy pro jízdu na koních.[3]

Své návštěvníky si přilákají také pozůstatky (ač málo znatelné) historického hradiště Hostivař – Šance, které je vyhlášeno kulturní památkou. Nachází se na vrchu Kozinec a jde o území, které bylo v průběhu celého pravěku hustě osídleno.[1]