Leonid Jengibarov

Leonid Georgijevič Jengibarov (rusky Леонид Георгиевич Енгибаров, arménsky Լեոնիդ Ենգիբարյան) (15. března 1935, Moskva – 25. července 1972, Moskva), byl sovětský arménsko-ruský scenárista, herec, klaun a mim.

Leonid Jengibarov
Narození15. března 1935
Moskva
Úmrtí25. července 1972 (ve věku 37 let)
Moskva
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníVagaňkovský hřbitov (od 1972)
Alma materNárodní škola varietních a múzických umění (od 1955)
Povoláníherec, klaun, cirkusový artista, boxer, mim, spisovatel a divadelní režisér
ZaměstnavateléYerevan Circus (od 1959)
Novosibirsk State Circus (od 1959)
Oceněnínárodní umělec Arménské SSR (1971)
ChoťJarmila Halámková
DětiBarbora Jengibarova
(* 1965)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a rodina

Jeho otec byl arménského původu (proto je jeho příjmení někdy uváděno Jengibarjan), matka Ruska. Leonid se jim narodil 15. března 1935.

Sportovec a student

Ve svých 16 letech začal boxovat a o něco později boxoval profesionálně, dokázal v muší váze získat titul mistra sportu. Rok strávil studiem v Institutu tělesné výchovy, odtud odešel na moskevské artistické učiliště. Absolvoval šest let studia na Státní škole cirkusového a estrádního umění (což byla vysoká škola) a získal zde diplom promovaného klauna. [1]

Pražské pobyty

Byl častým hostem v Praze.[2][3] V někdejším Československu byl velmi populární, objevoval se mimo jiné i v Československé televizi, Divadle Na zábradlí, roku 1966 několikrát v Divadle Jiřího Wolkera, účinkoval také ve Varieté. Poprvé vystupoval v Československu v roce 1963 spolu s cirkusem Jerevan a později s cirkusem Humberto. V roce 1964 zvítězil v pražském Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v mezinárodní soutěži klaunů o Cenu Eduarda Basse.[4]

Podlehl infarktu v pouhých 37 letech ráno 26. července 1972.[4]

Další ocenění

Získal titul Zasloužilý umělec Arménské SSR a roku 1971 titul Národní umělec Arménské SSR.[4]

Filmografie (vybraná)

Hrál v desítce filmů, např.:

  • 1972 Třesky plesky
  • 1964 Stíny zapomenutých předků
  • 1957 Komunista

Odkazy

Reference
  1. SUCHÝ, Ondřej. Exkurze do království grotesky. Praha: Práce, 1981. Kapitola Leonid Jengibarov, s. 91.
  2. Článek Ondřeje Suchého o Jengibarovovi. www.pozitivni-noviny.cz [online]. [cit. 2006-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-13.
  3. (rusky) Jengibarov v Praze
  4. Exkurze do království grotesky, s. 92

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.