Lenka Bradáčová

Vyrůstala v Kostomlatech pod Řípem, později žila v Roudnici nad Labem. Po ukončení roudnického gymnázia pokračovala studiem práva a právní vědy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kterou absolvovala v roce 1998 (Právní a sociální aspekty regulace nealkoholové toxikománie) se ziskem ceny Karla Engliše pro nejlepší studenty společenskovědních disciplín. V roce 2001 (Drogy a kriminalita; školitel Dagmar Císařová) dokončila postgraduální doktorské studium v oboru veřejné právo. Ve stejném roce byla jmenována státní zástupkyní v Litoměřicích. O dva roky později se stala náměstkyní krajského státního zástupce v Ústí nad Labem.[3] V letech 2006-2007 stážovala při Ministerstvu spravedlnosti ČR.

Jan Lata, Josef Baxa, Lenka Bradáčová a Jiří Pospíšil na panelové diskuzi na téma státní zastupitelství (2017)

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ji navrhl na funkci vrchní státní zástupkyně v Praze. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil měl v úmyslu Bradáčovou do této funkce jmenovat, ale ze svého úřadu byl 27. června 2012 odvolán prezidentem republiky Václavem Klausem na návrh předsedy vlády Petra Nečase.[4] Přes zjevné zdráhání ji nakonec jmenoval dne 30. července 2012 nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek.[1]

Pracuje také jako lektorka v oboru trestní právo na Justiční akademii. V oboru trestního práva získala ocenění Právník roku za rok 2016.[5] Specializuje se na legislativu, trestnou činnost úředních osob, trestní právo procesní, vzdělávání v soustavě státního zastupitelství, dále působí na Univerzitě Palackého v Olomouci při Právnické fakultě.

Dozorovala několik mediálně sledovaných trestních kauz, včetně případů zavražděného pětiletého chlapce Jana Rokose svou matkou, ústeckého vraha Miroslava Ritticha, mačetového útoku Romů v novoborském baru či kauzu Mostecké uhelné,[6] soudce Havlína, mediálně známou kauzu Bereta.

Z pozice náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem se podílela na kauze sociálnědemokratického poslance Davida Ratha podezřelého ze spáchání trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie (mj. uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslujících údajů vztahujících se k výdajům z rozpočtu EU),[7] přijetí úplatku, podplacení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. 1. června 2012 Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem Rathův případ postoupilo Krajskému státnímu zastupitelství ve Středočeském kraji, konkrétně zástupci Petru Jirátovi.[8]

Podle TN.cz pro svůj mediální obraz „neústupné, neúplatné, neúprosné a přitom spravedlivé“[6] státní zástupkyně získala přezdívku „Cattani v sukních“,[6] a to v souvislosti s fiktivním komisařem Corradem Cattanim ze seriálu Chobotnice, který bojoval proti mafii.