Leningradská jaderná elektrárna II

Tehdejší prezident Ruska, Dmitrij Medveděv, navštívil staveniště elektrárny v roce 2010.

V prosinci 2005 byly přijaty technické požadavky na projekt elektrárny s reaktory VVER o výkonu více než 1000 MW. Generální kontrakt byl podepsán v srpnu 2007 a ruský jaderný dozor Rostechnadzor vydal stavební povolení v červnu 2008. První beton do základů 1. bloku byl odlit v říjnu 2008[2] a 2. bloku potom v dubnu 2010[3]. V červnu 2014 byla umístěna tlaková nádoba reaktoru do šachty prvního bloku[4] a o 8 dní později byl vnitřní kontejnment uzavřen kupolí[5]. Doté doby byla tlaková nádoba montována do už uzavřeného kontejnmentu, ale v rámci zrychlování výstavby byla použita nová metoda, kdy je reaktor spouštěn do šachty mezi nosníky polárního jeřábu nezakrytou kupolí.

Příprava 1. bloku ke spouštění začala v dubnu 2017[6] a v prosinci 2018 byl do aktivní zóny reaktoru energetického bloku č. 1 vložen první ze 163 palivových souborů. Tento blok byl uveden do komerčního provozu v srpnu 2018[7]. Druhý blok v prosinci 2020 úspěšně prošel zkouškou bezpečnostních systémů.[8]

Výstavby bloků VVER-1200 v Leningradské elektrárně se účastnily i české firmy. Část armatur dodaly společnosti Arako, Armatury Group, Modřany Power, Mostro a MPower Engineering, některé čerpací agregáty dodala Sigma Group, část kabelů dodávala Kabelovna Kabex a některé servopohony ZPA Pečky.[1] Například Arako v letech 2015 až 2017 dodala pro tyto bloky přes 1 500 kusů jaderných armatur.[9] Společnosti Arako a Sigma Group podepsaly v roce 2012 smlouvy na dodávky své produkce v celkové hodnotě 156 milionů korun.[10]

Leningradská elektrárna kromě výroby elektřiny slouží také k dodávkám tepla a k výrobě lékařských radionuklidů[11] a legování křemíku. V roce 2020 pokrývala 60 % domácí spotřeby legovaného křemíku.[12]

K teplárenské distribuční soustavě byl 1. blok Leningradské JE-II připojen v listopadu 2019, čímž plně nahradil odstavený blok typu RBMK. Nejprve dodával teplo do průmyslové zóny elektrárenského města Sosnovyj Bor a později byl připojen i ke stanici vytápějící domácnosti ve městě. Nový blok má tepelný výkon 3200 MWt, a část odpovídající 250 Gcal/h tepla jde na vytápění Sosnového Boru.[13][14]

Kvůli náhradě 3. a 4. bloku původní Leningradské elektrárny se mluví o výstavbě dalších dvou bloků typu VVER-1200. Bloky RBMK budou podle plánů zastaveny v letech 2025 a 2026. Smlouva na dodávku projektu VVER-1200 V491 se společností SPb AEP (dnes Atomprojekt, součást inženýringové divize Rosatomu) byla podepsána už v září 2008 a v roce 2009 proběhla v Sosnovém Boru veřejná slyšení.[15] Koncem roku 2020 byly zhotoven projekt na provedení přípravných prací na staveništi, vznikne zde ubytování pro stavební a montážní dělníky a pomocné budovy nezbytné pro průběh samotné výstavby. V letech 2020-2022 budou probíhat veřejná slyšení a hodnocení dopadu na životní prostředí, která jsou nezbytná pro získání stavebního povolení.[16][17]. Po jejich dokončení jsou plánovány další dva reaktory VVER-1200.[18]