Lee Millerová

Rodiči Elizabeth Millerové byli Theodore Miller a Florence Millerová (rozená MacDonaldová). Otec byl německého původu, matka měla předky kanadské, skotské a irské. Elizabeth měla dva bratry, Erika a Johna. Její otec ji měl v oblibě, učil ji fotografovat a také ji užíval jako model pro své amatérské fotografie. V osmi letech se během pobytu u rodinného přítele v Brooklynu stala obětí znásilnění a byla nakažena kapavkou.[2]

Otec seznámil Lee i její bratry s fotografií v raném věku. Učil je techniku fotografie a Lee mu také stála modelem – v době jejího dospívání s ní pořídil také řadu stereoskopických aktů.[3] V devatenácti letech se náhodně seznámila s vydavatelem časopisu Vogue Condé Montrose Nastem, což odstartovalo její kariéru modelky: objevila se na obálce vydání z 15. března 1927 v ilustraci George Lepapea. Po dva následující roky patřila k nejvyhledávanějším modelkám v New Yorku, fotografovali ji přední módní fotografové jako Edward Steichen, Arnold Genthe, Nickolas Muray či George Hoyningen-Huene.[4] Steichenova fotografie Millerové použitá v reklamě na menstruační vložky Kotex však vyvolala skandál[5] a prakticky její kariéru modelky ukončila.

Roku 1929 odjela Millerová do Paříže s úmyslem učit se fotografii u surrealistického výtvarníka a fotografa Man Raye. Ten zpočátku odmítal, záhy se však Millerová stala jeho modelem a spolupracovnicí, a také jeho milenkou a múzou.[2] Během pobytu v Paříži si otevřela vlastní fotografické studio a často přebírala Man Rayovy módní zakázky, aby se mohl soustředit na malování. Mnohé z fotografií z tohoto období, připisovaných Man Rayovi, zřejmě ve skutečnosti pořídila Millerová. Společně s ním znovuobjevila techniku solarizace, která pak hrála v jeho práci významnou roli. Byla také aktivní účastnicí surrealistického hnutí jako autorka vtipných kreseb. Přátelila se mj. s Pablem Picassem, Paulem Éluardem a Jeanem Cocteauem – jako probouzející se socha se také objevila v Cocteauově filmu Krev básníkova (1930, fr. Le Sang d’un Poète).[6]

Roku 1932 opustila Man Raye i Paříž, vrátila se do New Yorku a otevřela si tam studio portrétní a komerční fotografie. Její bratr Erik v něm pracoval jako laborant v temné komoře. Téhož roku se její práce objevila na výstavě Moderní evropská fotografie v newyorské galerii Juliena Levyho. V téže galerii jí Levy v roce 1933 uspořádal jedinou samostatnou výstavu za jejího života.[7] Portrétovala například surrealistu Josepha Cornella, herečky Lilian Harveyovou a Gertrude Lawrenceovou nebo afroamerické herecké obsazení opery Virgila Thomsona a Gertrude Steinové Four Saints in Three Acts (1934).

Roku 1934 své studio opustila a vdala se za egyptského obchodníka Azize Eloui Beye. Ač v Egyptě nepracovala jako fotografka, snímky, které tam pořídila, jsou považovány za jedny z jejích nejpůsobivějších surrealistických prací. Roku 1937 ji však život v Káhiře začal nudit a Millerová se vrátila do Paříže, kde se seznámila s britským surrealistickým malířem a kurátorem Rolandem Penrosem, za nějž se o mnoho později provdala.

V roce 1937 strávila dovolenou v domě Pabla Picassa a Dory Maarové v Mougins, Alpes-Maritimes, společně s Paulem Éluardem, Nuschem, Rolandem Penrosem a Eileen Agarovou, kterou fotografovala.[8]

Na výstavě se její fotografie znovu objevily až v roce 1955, kdy byly vystaveny na slavné výstavě Lidská rodina, jejímž kurátorem byl Edward Steichen, tehdy ředitel fotografického oddělení Muzea moderního umění (MOMA) v New Yorku.[9]

Lee Millerová zemřela na rakovinu ve věku 70 let doma ve Farley Farm House v Chiddingly ve východním Sussexu.