Lešná (zámek, Zlín)
Zámek Lešná je někdejší šlechtické sídlo hrabat Seilernů, do dnešní podoby přestavěný v letech 1887–1894 v historizujícím slohu. Nachází ve Štípě, místní části Zlína, v areálu místní zoologické zahrady. V současné době je v majetku města Zlína.[1] Zámecký mobiliář patří Národnímu památkovému ústavu.
Lešná | |
---|---|
Zámek Lešná | |
Základní informace | |
Sloh | Romantismus |
Architekti | Johann Mick, Viktor Siedek |
Výstavba | kolem roku 1810 (barokní) |
Přestavba | 1887–1894 (historizující) |
Stavebník | Kristian August Seilern |
Další majitelé | Seilernové |
Současný majitel | město Zlín |
Poloha | |
Adresa | Lešná 112, Štípa, Zlín, Česko |
Souřadnice | 49°16′23,68″ s. š., 17°43′4,4″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 22230/7-1943 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie zámku Lešná je často spojována s historii hradu Lukova, který od roku 1724 patřil rodu Seilernů. Hrad chátral a v roce 1793 byl už zcela neobyvatelný. Proto si Seilernové našli nové místo pro stavbu pohodlnějšího reprezentativního sídla v Lešné.
Historie
V roce 1724 koupil panství Lukov hrabě Jan Fridrich ze Seilern-Aspangu, který nechal přemístit vrchnostenské kanceláře z chátrajícího hradu Lukov do vsi. Od roku 1793 pak byl starý hrad neobydlen a už v roce 1804 je uváděn jako zřícenina. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového sídla, které by jej nahradilo.
Se stavbou nového zámku započal hrabě Kristián August Seilern, ovšem dostavbu tehdy barokního zámku provedl v letech 1809–1810 až Josef Jan ze Seilernu. Ten ještě nechal k zámku přistavět další křídlo s věží. V roce 1887 však bylo rozhodnuto o stržení zámku a František Seilern na jeho místě nechal v letech 1887–1894 vystavět nový zámek. Autory zámku jsou vídeňští architekti Johann Mick a následně Viktor Siedek, který po jeho smrti v roce 1890 práci převzal.
Nový zámek
Nový zámek se stal hlavním sídlem Seilernů. Interiéry byly přepychově vybaveny veškerým komfortem své doby, včetně ústředního topení a elektřiny. Nechyběl vodovod s teplou a studenou vodou, domácí trubkový telefon, prostorné koupelny a splachovací toalety. V suterénu zámku byly hospodářské a provozní místnosti, přízemí zahrnovalo reprezentační prostory a obytné místnosti, v prvním patře byly obytné pokoje rodiny majitele, a ve druhém, podkrovním patře se nacházely hostinské pokoje.
Na přelomu 19. a 20. století byl lešenský areál se zámkem, přilehlými budovami, parkem a oborou dotvořen do podoby jedinečného architektonického a přírodního celku. Skvěle vybavené sídlo sloužilo hraběcí rodině, k níž sem zajíždělo i uherské příbuzenstvo, přijímaly se tu návštěvy sousedů z okolních zámků i aristokracie z mnoha míst rakouské monarchie, desítky hostů se sem sjížděly k velkolepým podzimním honům.
V majetku Seilernů zámek zůstal do roku 1945, kdy byli majitelé nuceni odstěhovat se do rakouského Litschau a majetek jim byl zkonfiskován. V současné době je vlastní zámek v majetku města Zlína, zámecké sbírky ale patří státu.
Galerie
- Čestné schodiště
- Zoo Zlín zámecký park
- Celkový pohled
- Hudební salonek
- Síň předků
- Jezírko v parku u zámku
Reference
- Historie: Zámek Lešná [online]. ZOO Zlín [cit. 2010-11-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Lešná na Wikimedia Commons
- Lešná na webu Zoo Zlín