Lanová dráha Pisárky – Bohunice

Podle vyjádření náměstka primátora pro dopravu Roberta Kotziana (ODS) z roku 2014 se o myšlence lanovky mluvilo již zhruba čtyři roky (tedy cca od roku 2010), avšak oficiálně se do té doby nikde neprojednávala.[4]

Veřejně s nápadem přišel dva týdny před komunálními volbami v říjnu 2014 primátor Roman Onderka (ČSSD) společně s ředitelem Dopravního podniku města Brna Milošem Havránkem.[1][2][3][4] Onderka chtěl zajistit dokončení výstavby do konce roku 2018.[4] Opozice se podle iDNES.cz tehdy tomuto bodu v jeho volebním programu vysmála, avšak následně s podobným nápadem přišli právě ti, kteří se zasloužili o Onderkovo sesazení.[1]

Onderkův návrh od počátku počítal s tím, že dopravní napojení kampusu by se řešilo jak tramvajovou tratí, tak i lanovkou[1] – tramvajová trať měla vést ke kampusu od jihu, lanovka od severu.[5]

Náměstek Kotzian veřejně označil myšlenku postavit lanovku za dobrou, avšak vyžadoval nejprve seriózní analýzu, která by odpověděla na otázky využitelnosti lanovky – podle něj by její potenciál byl spíše turistický a mohla by sloužit k obsluze areálu veletrhů.[4]

Projektant Jan Chlup z brněnského Ateliéru Chlup, který stojí za lanovkou v Ústí nad Labem, v roce 2014 záměr ocenil jako dobrý nápad, ale doporučil lanovku vybudovat s mezizastávkami a prodloužit co nejblíž k Mendlovu náměstí.[1]

Mluvčí Masarykovy univerzity v prosinci 2015 uvedla, že vedení školy obnovení debat o lanovce vítá.[6]

Stavební záměr v prosinci 2015 oživili primátor Petr Vokřál (ANO) a náměstek pro investice Richard Mrázek (ANO).[1] 15. prosince 2015 rada města schválila zpracování investičního záměru, který má prověřit, zda se lanovka Brnu vyplatí,[6] a která posoudí dopad provozu lanovky na fungování městské dopravy a která varianta lanovky je reálnější.[1]

Uvažovaná lanovka se měla stát součástí investičního záměru na řešení dopravy v okolí brněnského výstaviště a na Mendlově náměstí,[1] Poptávka na zde projíždějící trolejbusové lince 25 se totiž v době akademického roku blížila maximální možné nabídce.[3]

Lanovka se původně měla stát součástí projektu rekonstrukce a zvyšování kapacity pisárecké vozovny, jehož start byl plánován na rok 2016.[6] Na místě pisáreckého areálu dopravního podniku by vznikl nový dopravní terminál. U pisárecké vozovny by vznikla nová tramvajová smyčka náhradou za smyčku na Mendlově náměstí, u Pisáreckého tunelu a sjezdu z dálnice D1 mělo vzniknout další záchytné parkoviště Park and Ride. Podmínkou dotace Evropské unie prý byly „doplňkové druhy dopravy“, což mělo město v úmyslu splnit lanovkou a parkovištěm. Město by lanovku stavělo pouze v případě, když by na ni přispěly fondy Evropské unie.[1]

Podle informací MF Dnes firma Doppelmayr ocenila příslušnou technologii na 160 milionů korun, se zbudováním nástupní a výstupní stanice by pak celková cena za výstavbu lanovky byla 200–250 milionů Kč, zatímco alternativa v podobě prodloužení tramvaje do kampusu by stála asi miliardu korun.[1]

V roce 2017 brněnští radní oživili projekt lanovky ke kampusu, ale setkal se s větší kritikou.[7] Přesto se v roce 2018 zpracovávala územně-technická studie[8] a na konci září roku 2018 započala rekonstrukce vozovny Pisárky právě i s ohledem na tuto studii, která potvrdila jako konečnou stanici lanovky právě Pisárky, konkrétně lokalitu u zastávky Lipová.[9] V srpnu 2020 vysoutěžil DPMB zpracovatele projektové dokumentace lanové dráhy[10] a v únoru 2021 rozhodl Krajský úřad Jihomoravského kraje, že předložený záměr lanovky nemá významný vliv na životní prostředí.[11]

V srpnu 2021, kdy již probíhaly stavební práce na tramvajové trati do kampusu (s předpokládaným dokončením v roce 2022), považoval ředitel dopravního podniku a spoluautor myšlenky Miloš Havránek záměr na stavbu lanovky za stále aktuální.[12] Zahájení stavby předpovídal na konec roku 2022, přičemž jako možnou překážku zmínil vysoké očekávané náklady na stavbu (650 milionů Kč namísto původně uvažovaných 200 milionů).[12] Dokončena by měla být v roce 2024.[13]

• Lanová dráha na Špilberk