Lambert Hessler

Absolvoval gymnázium v Písku a práva na univerzitě v Praze. Roku 1862 získal titul doktora práv. Pracoval jako notář v Prachaticích a roku 1869 se stal zemským advokátem v Písku, kde byl aktivní i v komunální politice a působil na postu náměstka starosty města. Byl rovněž náměstkem okresního starosty, ředitelem kanceláře Městské spořitelny a předsedou Muzejního spolku.[4][6]

V doplňovacích volbách roku 1874 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Písek).[7] V rámci tehdejší politiky pasivní rezistence ale funkci poslance fakticky nevykonával, byl pro absenci zbaven mandátu a obhájil jej pak v doplňovacích volbách roku 1875.[8] roku 1876[9] a 1877.[10] Uspěl pak v řádných volbách roku 1878.[11] Na mandát rezignoval roku 1880[12] a místo něj nastoupil Jan Suda.[13] Zastupoval Národní stranu (staročechy).[14]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen v prvních přímých volbách roku 1873, kurie městská, obvod Písek, Domažlice, Volyně atd. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.[15][16]

V posledních čtyřech letech před smrtí ovdověl a staral se o šest svých dětí.[17] Zemřel v květnu 1886.[6]

Jeho příbuzným a jmenovcem byl oční a porodní lékař Lambert Hessler působící počátkem 20. století v Rakovníku (zemřel roku 1917).[18]