Lahovická cyklolávka

Lahovická cyklolávka zajišťuje propojení Komořan a Lahovic přes Vltavu a slouží také jako alternativa k Mostu Závodu míru. Je významnou spojnicí dvou páteřních pražských cyklotras, pravobřežní A2 a levobřežní A1, vedoucích podél Vltavy. Po lávce samotné je vedena cyklotrasa A102 z Radotína do Komořan, a to jako stezka pro pěší a cyklisty. Délka samotné cyklolávky činí 225 m, nájezdové rampy měří 420 m, tudíž celková délka stavby je 645 metrů. Její šířka je 3,5 metru a vede v maximální výšce nad povrchem 18 metrů.[1]

Radotínský most se zavěšenou cyklolávkou a lahovická nájezdová rampa

Lahovická cyklolávka od Komořan

Komořanská nájezdová rampa a cyklotrasa A2

Nájezdová rampa s retardéry

Podobná lávka je také součástí mostu přes Berounku. Podle pražského radního Petra Štěpánka počítalo město s tím, že lávku vybuduje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tak, jak ji prezentovalo ve svých materiálech, avšak ŘSD v dokumentaci pro stavební řízení mělo pouze úchyty pro lávku a začalo tvrdit, že pěší lávky nejsou zahrnuty do předmětu činnosti ŘSD a nelze na ně ani čerpat finanční prostředky; v územním rozhodnutí byla podle něj pouze podmínka, že konstrukce mostu má umožňovat budoucí propojení břehů zavěšenou lávkou. Město na svém webu oponuje, že převedení pěších a cyklistů bývá součástí staveb dálnic a mnohdy vůbec podmínkou územních rozhodnutí a že příslib vybudování lávky měl vliv také na postoj k dálničnímu mostu, protože město lávku považovalo za alespoň částečné vyvážení nevýhod, které dálnice přinese.[2] Ve stavebním povolení je lávka uvedena s označením komunikace SO 204/3.[3]

Podobná zavěšená lávka v části mostu přes Berounku byla zprovozněna včas, již v roce 2010.[4] Lahovická cyklolávka přes Vltavu byla dokončena také na podzim 2010, ale bez nájezdových ramp.[5] Zprovoznění lávky přes Vltavu se o několik let zpozdilo mimo jiné kvůli sporu o prodej pozemku, na němž měla stát pravobřežní rampa,[5][4] i kvůli dalším procesním průtahům a také kvůli povodním v roce 2013, které poškodily příjezdovou cestu ke staveništi.[4] Jeden z vlastníků dotčených pozemků odmítal prodat pouze třináctinu pozemku, která byla nutná pro výstavbu lávky, byl ochoten prodat jen celou parcelu; tu pak město v roce 2011 za 1,5 milionu Kč skutečně koupilo.[4] Během doby, než byla lávka uvedena do provozu, opakovaně docházelo ke krádežím kovových roštů, které tvoří povrch lávky.[5] Výstavba nájezdových ramp byla zahájena 1. srpna 2013.[4] Podle informací z počátku března 2014 městská zastupitelka Monika Krobová Hášová odhadovala dokončení lávky v dubnu 2014 a TSK odhadovala zprovoznění lávky na květen téhož roku.[5]

Původně plánovanou cenu nájezdových ramp 50 milionů Kč se podařilo díky soutěži snížit na 20 milionů Kč; samotná lávka bez nájezdů stála kolem 60 milionů Kč, celkem tedy stavba vyšla na 80 mil. Kč.[5] Lávka byla díky mimořádně teplému březnu uvedena do provozu již v sobotu 12. dubna 2014.[6] Na nákladech na vybudování ramp se podílelo město Praha i Státní fond dopravní infrastruktury.[4] Podle TSK hl. m. Prahy je tato lávka vůbec nejdražším úsekem cyklostezky v hlavním městě Praze.[4]