Depot

Depot (z franc. dépôt „uschovaná věc“, „sklad“, z lat. depositum, „uložené“, stejného původu je depo či depozitář) je termín pro hromadný archeologický nález, kdy dva či více artefaktů byly shromážděny a uloženy na jedno místo.[1] Depot drahocených předmětů je obecně nazýván „poklad“.

Depot z nálezu Neupotz

Depot je soubor předmětů různého nebo podobného charakteru (zbraní, šperků, nástrojů, mincí, keramiky apod.), které byly vytvořeny či upraveny člověkem a záměrně do země uloženy z různých důvodů – rituálních (jako oběť), ochranných (uschování v neklidných dobách) apod. U nejznámějších keltských „pokladů“ je jednoznačné rituální pozadí nálezu (časté uložení v kotli, symbolu hojnosti – tzv. duchcovský poklad z Lahoště, Podmokly; v Teplicích, opět Obří pramen v Lahošti u Duchcova; v místech vzdálených souvisle osídlenému území – Ptení). Rituální uložení snad lze předpokládat i u depotů železných předmětů nalezených v areálu hradišť, stejně tak ovšem mohlo jít o ukrytí cenných předmětů v očekávání bojů, jež často končily násilným zánikem hradiště.