Labuť koskoroba

Labuť koskoroba (Coscoroba coscoroba, dříve Cygnus coscoroba) je nejmenší ze všech žijících labutí. Pro svou nápadnou odlišnost od svých nejbližších příbuzných je v současné době již zařazena do samostatného a odděleného rodu Coscoroba popsaného v roce 1853 německým přírodovědcem Ludwigem Reichenbachem.

Labuť koskoroba
Labuť koskoroba
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Rodlabuť (Coscoroba)
Reichenbach, 1853
Binomické jméno
Coscoroba coscoroba
(Molina, 1782)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Labuť koskoroba dorůstá přibližně 90 – 115 cm, váží 3,2 – 5,4 kg a v rozpětí křídel měří kolem 1,57 m. Stejně jako ostatní labutě má velké, zavalité tělo, delší krk a nápadně krátký ocas, ale svým celkovým vzhledem připomíná spíše husu. Je celá bílá s červenými končetinami a zobákem a s šesti tmavými vnějšími letkami, které jsou výrazné především za letu. Samec se od samice zbarvením nijak neliší, mladí ptáci jsou částečně šedohnědí.

Výskyt

Labuť koskoroba hnízdí v Jižní Americe v rozmezí od jižní Chile a střední Argentiny až po Ohňovou zemi a Falklandské ostrovy. Je tažná a na zimu pravidelně migruje směrem do střední Chile, severní Argentiny, Uruguayje a do jihovýchodní Brazílie. V současné době je její populace odhadována přibližně na 100 000 jedinců.

V Česku je chována např. v ZOO Brno a ZOO Praha.

Chování

K životu preferuje mělké bažiny a laguny. Živí se především trávou, různými vodními rostlinami a v menší míře požírá také slávky a menší ryby. Samice snáší 4 – 7 vajec do velkého hnízda z rostlinného porostu a sedí na nich asi po dobu 35 dnů. Samec v období hnízdění střeží okolí hnízda a odhání od jeho blízkosti nebezpečné predátory. Průměrná délka života labutě koskoraby ve volné přírodě činí přibližně 20 let.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.