Kvíček
Vesnice Kvíček (dříve Kvíc Malý[3], Malá Kvíc[3][4] či Malá Kvíce[4]) je částí města Slaný v okrese Kladno. Leží od něj asi 2 km na jihozápad, směrem od Slanému před sesterskou vsí Kvíc.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 711 obyvatel.[5]
Kvíček | |
---|---|
Kaplička v Kvíčku | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Slaný |
Okres | Kladno |
Kraj | Středočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′12″ s. š., 14°4′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 711 (2011)[1] |
Katastrální území | Kvíc (4,02[2] km²) |
PSČ | 274 01 |
Počet domů | 224 (2011)[1] |
Kvíček | |
Další údaje | |
Kód části obce | 307165 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1316,[6] kdy jsou na tvrzi v Kvíci zmiňováni první vladykové.[3] Obě Kvíce měly pravděpodobně stejného zakladatele, vzhledem k úzkému údolí se ale Kvíc Malý vyvíjel ve středověku výrazně pomaleji.[3] V 16. století byl na Šternberském potoce vystavěn mlýn s malým rybníkem.[3] Během třicetileté války byl Kvíček, v té době zvaný Malá Kvíc, ušetřen plenění císařských vojsk,[7] zatímco Velká Kvíc byla vypálena.[3] Protože obnova Kvíce postupovala jen zvolna, již nikdy počtem obyvatel Kvíček nedohnala.[7]
Na počátku 18. století byl u Kvíčku otevřen pískovcový lom. V roce 1827 ve vsi bylo 15 domů se 124 obyvateli. Od roku 1848 byl na severním okraji obce provozován dr. Kreuzbergem důl na uhlí. V druhé polovině 19. století výrazně narůstalo obyvatel Kvíčku, zejména díky blízkosti Slaného. Roku 1873 obec proťala železniční trať na Kralupy. Po vyhoření staré přádelny v Ouvalově ulici na jižním okraji Slaného v roce 1900[8] nechal roku 1903 Honoré de Liser postavit přádelnu novou v ulici K. H. Borovského, v místech výše zmíněného uhelného dolu. V roce 1921 měla ves již 124 domů a 899 obyvatel. V roce 1928 zde byla otevřena sokolovna.[7][p 1]
V roce 2008 byl při výstavbě rodinných domů proveden archeologický výzkum Archeologickým ústavem AV ČR. Během něj byla nalezena skupina kostrových hrobů z přelomu 9. a 10. století, spolu s řadou šperků a nádob. Objeveny byly též stopy pravěkého osídlení.[9][p 1]
Pamětihodnosti
- Kaple Božího hrobu, východně nad vsí
Odkazy
Poznámky
- Reference platí pro celý odstavec.
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Katastrální území Kvíc [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-02.
- Město Slaný, jeho kraj a památnosti, S. 153.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Příprava vydání Vladimír Balcar. Český statistický úřad, 21. 12. 2015 [cit. 2018-02-25]. Část Abecední přehled obcí a částí obcí, IV., s. 270. Dostupné online. kód 130084-15.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 97.
- RŮŽKOVÁ, Jiřina; JOSEF, Škrabal, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 – 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 31. 12. 2004. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. kód e-4128-04. S. 98.
- Město Slaný, jeho kraj a památnosti, S. 154.
- Památkový katalog: vila továrníka Přibyla [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- Záchranný archeologický výzkum ve Slaném – Kvíci [online]. Archeologický ústav AV ČR, 2008-06-05 [cit. 2018-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-02.
Literatura
- Město Slaný, jeho kraj a památnosti: Monografie města i okresu, vydaná k oslavě prvého desítiletí republiky Československé. Příprava vydání Jindřich Hulinský. Slaný: Místní osvětový sbor za účasti filiálky spolku Typografia, 1928. 183 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kvíček na Wikimedia Commons