Kuvajt (město)
Město Kuvajt (též Kuwait City nebo Al-Kuwait; arabsky الكويت) je hlavní a největší město ve státě Kuvajt, ležícího na severozápadním pobřeží perského zálivu. Město má podle odhadu 534 964 obyvatel (odhad z roku 2014) uvnitř hranic města a 2,38 milionu v metropolitní oblasti. Ve městě se nachází kuvajtský parlament (Majlis al-Umma), většina vládních úřadů, sídlo většiny kuvajtských společností a bank a je také politickým, kulturním a ekonomickým centrum emirátu.
| Kuvajt مدينة الكويت | |
|---|---|
 Kuvajtské mrakodrapy, mešita Al Salihya, věž Al Hamra, Kuvajtské věže. palác Seif, západ slunce nad Kuvajtem | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 29°22′ s. š., 47°59′ v. d. |
| Stát |  Kuvajt |
  Kuvajt Kuvajt, Kuvajt | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 200 km² |
| Počet obyvatel | 637 411 (2014) |
| Hustota zalidnění | 3 187,1 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie města
Město Kuvajt bylo poprvé osídleno na počátku 18. století klanem Al-Sabah, později vládnoucí rod v Kuvajtu, větev kmene Al-Utūb, jenž je spojená s rodem Al-Chálífa, která vládne v Bahrajnu). Město má své jméno odvozené z opuštěné pevnosti, která se zde nachází a jejíž název zní "Kut" (كوت), což je arabský výraz pro pevnost u moře.
Od roku 1760, kdy zde byl postaven první dům, se osada rychle rozrůstala a časem mělo město svou vlastní flotilu složenou z arabských plachetnic "Dhow" a mělo mnoho obchodních vztahů s Bagdádem a Damaškem. Město Kuvajt bylo na počátku 19. století úspěšný a prosperující přístav. Prosperita a konkurenceschopnost dala vzniknout mnoha sporům a válkám s okolím, kvůli kterým byl emirát nucen přistoupit na podmínky Britů, aby jim zajistili námořní ochranu. Díky objevu ropy v roce 1936 se výrazně zlepšila životní úroveň města, včetně zdravotnických a vzdělávacích služeb. V roce 1979 byla postavena nejznámější ikona města – Kuvajtské věže.
Dne 2. srpna 1990 se irácké síly zmocnily města a do 8. srpna jej připojily k emirátu. Během okupace bylo město značně poškozeno a mnoho budov bylo nenávratně zničeno, bohužel včetně kuvajtského národního muzea. Po odchodu iráckých vojsk v lednu 1991 se zahraniční investoři a kuvajtská vláda aktivně podílet na modernizaci města se snahou udělat z něj konkurenceschopné centrum této oblasti. Od konce války začal emirát hospodářsky růst. Bylo postaveno mnoho hotelů, nákupních středisek, úřadů ap.
Současná ekonomika
Kuvajtská vzkvétající ekonomika dovolila mnoha mezinárodním hotelovým řetězcům vstup do země. Podle "Kuwait Hotel Owners Association" je zde plánováno více než 25 nových hotelů, včetně následujících:[zdroj?]
Podnebí
Podnebí emirátu se vyznačuje velmi horkým létem. Průměrná teplota přes léto je vyšší než 40 °C a během zimy okolo 20 °C. V zimním období občas prší, ale během léta je déšť velmi vzácný. Nejdeštivější měsíc je leden. V letním období navíc dochází díky větru k silným prachovým bouřím. Ty se mohou objevit kdykoliv v roce, ale v letním období jsou nejčastější.
Partnerská města
Fotografie
Kuvajtská dálnice.jpg.webp)
Město v noci
Panorama města
Související články
- Kuvajt – stát
- Válka v Zálivu
- Kuvajtské věže
- Madinat al-Hareer – budova plánovaného nejvyššího mrakodrapu světa ve městě Kuvajt
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuvajt na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Kuvajt ve Wikislovníku
