Kumulativní četnost

V případě, že náš sledovaný statistický znak nabývá mnoha různých hodnot, potom si je můžeme rozdělit do několika intervalů, kterým říkáme třídy[2]. Počet tříd udává Sturgesovo pravidlo.[3] V případě, že statistický znak je omezená množina jako v níže uvedeném příkladu, potom její hodnoty mohou být přímo třídami. Absolutní hodnota četnosti vyjadřuje kolikrát se daná hodnota znaku z našeho statistického souboru v každé třídě vyskytuje. [4] Absolutní hodnota kumulativní četnosti je potom součtem všech hodnot všech absolutních četností sledované třídy a všech nižších tříd. Relativní hodnota kumulativní četnosti je potom přepočtena na počet prvků souboru. Udává se obvykle v procentech.

Mějme školní třídu 16 žáků a jejich známky z matematiky. V terminologii statistiky máme statistický soubor o rozsahu 16 statistických jednotek. Statistický znak který u našich jednotek sledujeme je jejich známka z matematiky. Spočteme kolik žáků má kterou známku, vyjádřili jsme četnost výskytu známek.

Absolutní kumulativní četnost – výpočet a vyjádření v grafu.

Kumulativní četnost se spolu s dalšími statistickými metodami používá v mnoha oborech lidské činnosti. Příkladem může být biomedicínský výzkum[5], nebo při řízení kvality v Paretově diagramu.