Kulík písečný

Kulík písečný (Charadrius hiaticula) je malý, široce rozšířený zástupce čeledi kulíkovitých.

Kulík písečný
Kulík písečný
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďkulíkovití (Charadriidae)
Rodkulík (Charadrius)
Binomické jméno
Charadrius hiaticula
(Linné, 1758)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Poddruhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kulík písečný na hnízdě
Charadrius hiaticula

Popis

Je velký přibližně jako křepelka, dorůstá 18–20 cm, váží 50–70 g a v rozpětí křídel měří 35–41 cm. Má tělo podsaditého tvaru, delší končetiny, krátký zašpičatělý zobák a poměrně nápadné zbarvení. Má šedohnědý hřbet, křídla a temeno, bílé břicho, oranžové končetiny, tmavý pruh přes oko a prsa, bílé čelo a oranžovočervený zobák s černou špičkou. Je o něco větší než velmi podobný kulík říční, který postrádá tmavé zbarvení na špičce zobáku a má výraznější tenký žlutý proužek kolem oka. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci mají jednotvárnější zbarvení a od dospělců je můžeme snadno rozeznat podle světle hnědého, často neúplného pruhu na prsou a šedožlutě zbarvených končetin.

Rozšíření

Kulík písečný je rozšířený a početně zastoupený druh, jehož populace čítá zhruba 410–540 000 jedinců. Hnízdí především při severním pobřeží evropského a asijského kontinentu, v Grónsku a v severovýchodní Kanadě. Je částečně tažný, evropští ptáci své hnízdiště opouští v rozmezí mezi srpnemzářím a migrují směrem na jih až po jižní pobřeží vzdáleného afrického kontinentu. Pravidelně, ale nepočetně protahuje také přes Českou republiku, ojediněle na našem území i zahnízdí.

Ekologie

Zdržuje se jednotlivě, často bývá zaznamenáván v přítomnosti jiných druhů bahňáků. Potravu vyhledává obvykle na bahnitých a písčitých březích vod, požírá především drobné bezobratlé – hmyz a jeho larvy, korýše, měkkýše a kroužkovce. Ozývá se charakteristickým dvojslabičným „tuip“.

Kulík písčitý hnízdí na zemi na písčitém nebo bahnitém podkladu. Klade 3–5 lehce nažloutlých vajec s tmavým skvrněním, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně po dobu 23–26 dnů. V období hnízdění jsou oba rodiče a nechráněná vejce velmi zranitelná, proto kulík písečný vyvinul strategii odlákání predátora od hnízda: jeden z rodičů rychle odběhne od hnízda, hlasitě křičí, předstírá neschopnost letu a pozornost predátora obrátí na sebe. V dostatečné vzdálenosti od hnízda vzletí a o něco později se vrátí k hnízdu.

Poddruhy

V současné době rozeznáváme u kulíka písečného tři poddruhy, které se mezi sebou mírně liší velikostí a zbarvením.

  • Ch. h. hiaticula - hnízdí v rozmezí od západní Evropy až po Skandinávii; částečně tažný, zimuje v jihozápadní Evropě. Největší poddruh.
  • Ch. h. psammodroma - hnízdí na Islandu, Grónsku a v severovýchodní Kanadě; zimuje v západní Africe.
  • Ch. h. tundrae - hnízdí v severní Skandinávii a Asii; zimuje v Africe a v jihozápadní Asii. Nejmenší poddruh.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ringed Plover na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  • Common Ringed Plover - BirdLife Species Factsheet [online]. Birdlife.org [cit. 2008-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
  • DUNGEL, J.; HUDEC, K. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 96.
  • BURNIE, D. Zvíře. [s.l.]: A Dorling Kindersley Book, 2002. ISBN 80-242-0862-8. S. 305.
  • ČERNÝ, W. Ptáci. Praha: Artia, 1980.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.