Kuřimská kauza

Kauzu odstartovala v květnu 2007 náhoda. Jeden z obyvatelů Kuřimi se pokoušel spustit elektronickou kameru hlídající jeho novorozené dítě. Naladil však záběry z podobného zařízení v jednom ze sousedních domů, na kterých byl zobrazen na zemi ležící nahý a spoutaný chlapec. Policie po oznámení zadržela matku chlapce, Kláru Mauerovou, a její děti byly svěřeny do péče zařízení Klokánek.[1] Krátce po jejich přijetí však jeden z aktérů, údajně třináctiletá Anna (v tisku častěji označovaná zdrobnělinou Anička), zmizela beze stopy.[2] Při vyšetřování vyšlo najevo, že Anna ve skutečnosti nebyla dcerou Kláry Mauerové, ale šlo o přibližně třicetiletou ženu, Barboru Škrlovou, které byla vytvořena nová identita.[3] Ta se po svém zmizení ohlásila na českém velvyslanectví v Dánsku a poté opět na několik měsíců zmizela.[4] Nakonec byla nalezena v Norsku, kde se vydávala za 13letého chlapce Adama.[5] Po svém návratu do České republiky byla zatčena a obviněna z několika trestných činů.[5][6]

Při vyšetřování vyšlo také najevo, že Klára Mauerová pravděpodobně nejednala samostatně, ale v rámci širší skupiny, kterou tvořila její sestra, příbuzní, Barbora Škrlová a několik dalších lidí. Existovalo několik vyšetřovacích verzí, například, že jde o gang natáčející dětskou pornografii[7] nebo že šlo o náboženskou sektu.[8] Religionista David Václavík uvedl, že případ nemá s žádnou náboženskou skupinou nic společného.[9] Role a počet zainteresovaných osob, jejich motivace a podíl na týrání chlapců nebyly u soudu plně objasněny.

Dne 17. června 2008 byl zahájen u Krajského soudu v Brně soud se šesti obviněnými v této kauze.[10] Vzhledem k rozporům mezi odbornými posudky předkládanými obhajobou a obžalobou bylo další projednání kauzy odročeno na 15. října 2008 za účelem vypracování nezávislých znaleckých posudků. Dne 24. října 2008 vynesl soud rozsudky nad 6 obžalovanými.[11]

Všichni odsouzení se proti verdiktu odvolali a případem se zabýval Vrchní soud v Olomouci. Ten 9. března 2009 odvolání všech kromě Barbory Škrlové zamítl.[12] Její případ vrchní soud odložil k samostatnému projednání, protože v době zahájení líčení byl její advokát nemocný.[12][13] V samostatném líčení, které proběhlo 9. dubna 2009, soud překvalifikoval trestný čin Barbory Škrlové z týrání svěřené osoby na týrání osoby žijící ve společném domě nebo bytě. Výši trestu ponechal.[13]

Všichni odsouzení kromě Kláry Mauerové a Hany Bašové podali dovolání k Nejvyššímu soudu, které bylo 16. prosince 2009 odmítnuto.[14]

Krajský soud v Brně 13. ledna 2010 rozhodl, že se o dvojici týraných chlapců z kauzy Kuřim bude starat jejich otec.[15] Brzy poté mu je ale soud odebral a jejich opatrovnictví svěřil do péče rodičů matky. V roce 2013 byl odsouzen na deset měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za zpronevěru peněz svých dětí. Odvolací soud rozsudek potvrdil.[16][17]

Vzhledem k unikátnosti a mezinárodnímu rozměru případu o něm informovala i zahraniční,[31][32][33] především norská média.[34][35][36]

Počátkem dubna 2009 vstoupil v platnost zákon 52/2009 Sb., zvaný „náhubkový“, jehož zavedení inicioval způsob informování českých médií o kuřimské kauze. Média ignorovala práva obětí na ochranu jejich soukromí. Zákon novelizoval trestní řád a řadu zákonů s cílem ochránit oběti trestných činů. Kromě jiného zákon zakazuje zveřejňování jmen obětí.[37][38]

• Hlavní body dosavadního soudního projednání kuřimské kauzy, České noviny, 29. 7. 2008, ČTK
• Hlavní body dosavadních soudních jednání kolem kuřimské kauzy, České noviny, 25. 8. 2008, ČTK