Kuří (Říčany)

Vesnice leží v údolí u křižovatky místních silniček, po stranách vystupují Dolní a Horní skála; na Dolní skále stávala kdysi tvrz.[2] Ke Kuří patří též osada Kuříčko, nacházející se ve vzdálenosti asi 1,2 km směrem k Říčanům; Rooseveltovu ulici zde křižuje cesta s názvem Solná stezka.

Pitkovický potok (nazývaný též Vinný) při povodních zaplavuje části vsi, v 70. a 80. letech 20. století bylo takových povodní 7, přičemž největší z nich byla povodeň roku 1987.[2] Roku 1972 zde došlo k mimořádnému úkazu, kdy během 20 minut napadlo 80 až 100 centimetrů krup, které poškodily řadu staveb a zničily úrodu.[2]

Nejstarší známý záznam o Kuří se týká roku 1309 v označení vladyky Ojíře z Kuří ohledně jeho svědectví. Kuří s pěti dvory a jedním poplužním dvorem s tvrzí vlastnila svatovítská kapitula. Roku 1349 bylo Kuří prebendou scholastika Zdeslava a poté výměnou připadl kapitule u Všech svatých. Z tvrze se nic nedochovalo. Od roku 1420 ves vlastnili Pražané, poté se dostala do držení nejvyššího purkrabství Pražského hradu. V 15. století pak patřila Buzicům, pánům z Valdeka, a vystřídala řadu dalších majitelů, až se roku 1577 dostala Smiřickým, kteří ji roku 1579 sloučili s uhříněveským panstvím. Roku 1623 panství připadlo Karlu z Lichtensteinu. Roku 1751 byl purkrabský díl Kuří prodán Marii Terezii.[2]

Existuje několik hypotéz o původu názvu obce. Jednou z nich je, že při pohledu z pražské silnice (spojující Prahu s Moravou) neboli horácké cesty mezi Benicemi a Světicemi byla vesnice skryta v údolí a bylo vidět jen jak se kouří. Jiná hypotéza název odvozuje ze zdejšího chovu koroptví.[2]

Jednotřídní školní výuka v Kuří byla zahájena 1. prosince 1906 v pronajatém prostoru vily č. p. 17, v té době měla 52 žáků. Dvoutřídní škola začala být budována roku 1907 na místě bývalé ratejny a slavnostně vysvěcena byla 20. června 1909, budovu využíval ke svým akcím i Sokol a dobrovolní hasiči. Učilo se zde do roku 1968, kdy do ní docházelo už jen 16 žáků, dnes je budova označena jako obecní dům a hledá se pro ni uplatnění. Roku 1996 byla rekonstruována fasáda a střecha. Školní kronika je cenným zdrojem informací o historii vsi.[3] Před školou byl roku 1922 vybudován pomník 9 padlým,[2] po druhé světové válce na něj přibylo jméno jednoho popraveného. Roku 1909 byl v Kuří založen sbor dobrovolných hasičů, roku 2007 byly sjednoceny výjezdové jednotky Říčan a Kuří.[2]

19. srpna 1924 byla založena tělocvičná jednota Sokol Kuří, která zpočátku působila ve školní tělocvičně. V roce 1932 dostal Sokol od obce pozemek u č. p. 47 V Roklích, na němž do roku 1938 vybudoval hřiště. Za druhé světové války byla činnost Sokolu přerušena, v roce 1948 začleněna pod jednotnou tělovýchovu. Roku 1964 se tělovýchovná jednota rozpadla, obnovena byla 9. května 2007 pod hlavičkou Sokola Říčan a Radošovic.[4]

V roce 1938 zde bylo evidováno 59 domů a 388 obyvatel, v roce 2007 zde bylo hlášeno 125 obyvatel.

Na místě dnešní kapličky stála od 16. století boží muka a prostranství kolem nich bylo vydlážděno dlaždicemi z místní cihelny (ta byla asi 200 metrů západně od vsi a fungovala až do roku 1900). V 19. století byla místo božích muk postavena věž pro zvonek. V roce 1903 (1908?) anebo roku 1913[2] získala kaplička dnešní podobu. Zvon byl za první světové války zrekvírován, po první světové válce se občané složili na nový, který byl odvezen roku 1941[2] či snad fungoval ještě v první polovině 60. let, kdy byl ukraden spolu se soškou Panny Marie z výklenku věžičky. V březnu a dubnu 1998 byla kaplička na náklady obce a s pomocí místních dobrovolníků renovována. V září 1998 byl vykraden i vnitřek kapličky: soška Panny Marie a svícny. Soška byla později policií nalezena a uložena do říčanského muzea. V roce 2006 kapličku opravil pan Danita.[5]

Usedlost č. p. 1 nedaleko rybníka bývala dvorcem s pivovarem, později zde manželé Fialovi prodávali smíšené zboží, než byla na návsi postavena socialistická samoobsluha na místě bývalé hospody.[2] Osadní výbor podle plánu své činnosti z roku 2011 usiluje o to, aby město budovu samoobsluhy odkoupilo a následně zbouralo. Ve mlýně č. p. 2 je dosud dochované pohonné kolo strojů z roku 1791. Ve vsi bývaly tři lomy na hlinitou břidlici používanou ke dláždění a dva mlýny, Cornův u Dolního rybníka a Janovského mlýn u Horního rybníka (nynějšího).[2]

Autobusová doprava je tradičně zajišťována v trase Praha – Průhonice – Čestlice – Nupaky – Kuří – Říčany. Například začátkem 90. let tudy jezdila linka ČSAD 10840 Praha – Čestlice – Říčany a doplňkové školní spoje na lince 11211 Čestlice – Říčany, v roce 1997/1998 linka 128641 Praha – Čestlice – Říčany, v roce 1998/1999 byla licencována z opačné strany pod číslem 282016 a jezdila v rozsahu několika párů spojů v pracovní dny.[6] K 28. květnu 2000 byla oblast Říčan začleněna do Pražské integrované dopravy a spojení od pražské stanice metra Opatov do Říčan začala zajišťovat linka 385.[7] Ta spojuje Kuří na jedné straně s Nupaky, Čestlicemi, Průhonicemi a pražskou stanicí metra Opatov, na druhou stranu s Říčany, části spojů i s dalšími obcemi až po Louňovice. Jezdí přes Kuří a Kuříčko celotýdenně v pravidelných intervalech, provozovatelem je Arriva Praha jako nástupce zdejšího tradičního dopravce, vršovického závodu ČSAD.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuří na Wikimedia Commons
• Kuří v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Zpravodaj osadního výboru Kuří, oficiální stránky města Říčany