Kryptokokální meningitida

Kryptokokální meningitida je zánět mozkových blan způsobený kvasinkou druhu Cryptococcus neoformans. U zdravého člověka se jedná o vzácné onemocnění, je ale častou oportunní infekcí u pacientů s AIDS, zvláště v Jihovýchodní Asii a v Africe.[2] a v subsaharské Africe je příčinou smrti u 13–44% nemocných.[3] Může se rozvinout také u pacientů se závažnou poruchou imunity jiného původu, například u pacientů s lymfomy či sarkoidózou, po dlouhodobé léčbě imunosupresivními látkami, jako jsou glukokortikoidy, nebo při diabetu.

Kryptokokální meningitida
Cryptococcus neoformans - tušový preparát
Klasifikace
MKN-10G02,1 B45,1
Statistické údaje – obě pohlaví[1][2]
Prevalence7%-15% pacientů s AIDS
Mortalita10-30%
Maximum výskytunad 40 let
Klinický obraz
Průběhsubakutní až chronický
Příčiny nebo
rizikové faktory		infekce C. neoformans při imunosupresi, typicky při onemocnění AIDS
Postižený systémcentrální nervový systém
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klinické příznaky

Na rozdíl od bakteriální meningitidy se příznaky rozvíjejí pomalu, v průběhu několika dní nebo týdnů, choroba probíhá subakutně nebo chronicky. Bez léčby je kryptokokální meningitida vždy smrtelná, ale průběh může trvat i několik let.[1] U pacientů s AIDS je i v rozvinutých zemích mortalita 10-30%.[2]

Nejčastějším příznakem kryptokokální meningitidy je bolest hlavy, zmatenost, únava, změny osobnosti, zastřené vědomí a bezvědomí. Běžná je nevolnost a zvracení, často spojené se zvýšeným nitrolebečním tlakem, horečka je spíše vzácnějším symptomem, ovšem někteří HIV pozitivní pacienti mohou mít pouze zvýšenou teplotu a jinak jsou bez příznaků. Pozdní komplikací kryptokokové meningitidy může být hydrocefalus [4], který může vést k rozvinutí demence. Dle studií Nadviho a spol. z roku 2000 a Halla z roku 2000 lze dle efektu zevní komorové drenáže u projevu hydrocefalu vybrat skupinu nemocných kryptokokální meningitidou s hydrocefalickými projevy, kteří budou profitovat ze zavedení ventrikuloperitoneálního shuntu. [4]

Diagnostika

Při zánětech mozkových blan obecně se vyšetřuje mozkomíšní mok; probíhá-li zánět, koncentrace glukózy je obvykle snížená, zatímco koncentrace celkové bílkoviny je zvýšená. Při kryptokokové meningitidě bývá počet bílých krvinek zvýšený nad 20/µl, s převahou lymfocytů. Ovšem na počátku onemocnění nebo u pacientů s AIDS může být mozkomíšní mok i bez nálezu.

Diagnózu potvrzuje tušový preparát z odstředěného mozkomíšního moku, kde jsou nalezen původce. Senzitivita je 25%-50%.[1] Dále jsou k dispozici komerční testy pro detenci antigenů kryptokoků metodou latexové aglutinace nebo ELISA, z mozkomíšního moku je možno též provést kultivaci původce na Sabouraudově agaru s dextrózou. Z nepřímých metod je možno provést test na přítomnost protilátek v krvi či v mozkomíšním moku.

Léčba

U pacientů s AIDS je potřeba agresivní terapie spočívající ve vysokých dávkách amfotericinu B v kombinaci s dalšími antimykotiky, flucytosinem a flukonazolem, s následným doživotním podáváním flukonazolu.

Reference
  1. KING, John W. Cryptococcosis [online]. Příprava vydání Burke A Cunha. Medscape, rev. 16.8.2011 [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. BICANIC, T; HARRISON, TS. Cryptococcal meningitis.. S. 99–118. British Medical Bulletin [online]. 18.4.2005 [cit. 25.8.2012]. Čís. 18, s. 99–118. Dostupné online. ISSN 1471-8391.
  3. French N, Gray K, Watera C, Nakiyingi J, Lugada E, Moore M, Lalloo D, Whitworth JA, Gilks CF. Cryptococcal infection in a cohort of HIV-1-infected Ugandan adults.. S. 1031–8. AIDS [online]. Březen 2002 [cit. 24.5.2012]. Roč. 3, čís. 16(7), s. 1031–8. Dostupné online. ISSN 1473-5571.
  4. KALA, Miroslav. Hydrocefalus. Praha: Galén, 2005. 145 s. ISBN 80-7262-303-6. S. 67–68. (česky)

Externí odkazy

.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.