Jiří Zikmund z Thun-Hohensteinu
Jiří Zikmund z Thun-Hohensteinu (německy Georg Sigmund Graf von Thun-Hohenstein, 23. února 1573 – 27. dubna 1651) byl šlechtic z tyrolského rodu Thun-Hohensteinů.
| Jiří Zikmund z Thun-Hohensteinu | |
|---|---|
 Rodový erb Thun-Hohenštejnů | |
| Narození | 23. února 1573 |
| Úmrtí | 27. dubna 1651 (ve věku 78 let) |
| Povolání | převor |
| Děti | Jan Jakub z Thun-Hohenštejna Jiří Vigil z Thun-Hohensteinu Kryštof Antonín Šimon z Thun-Hohenštejna Jan Arbogast z Thun-Hohenštejna Alfons František z Thun-Hohensteinu Markéta Kateřina z Thun-Brughieru |
| Rodiče | Zikmund svobodný pán z Thunu a Anna Christina Fuchs von Lebenberg |
| Rod | Thun-Hohensteinové |
| Příbuzní | Jan Cyprián z Thun-Hohensteinu a Kryštof Šimon z Thunu (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se jako syn Zikmunda z rodové linie Castell-Brughier a jeho manželky Anny Kristýny Fuchsové z Lebenbergu.
V mládí si osvojil si široké vzdělání a byl stoupencem astronomie. Se svým mladším bratrem, johanitou Kryštofem Šimonem odcestoval do Levanty, kde se vyznamenal v několika námořních bitvách.
Na svém hradě Brughier, kde nejčastěji pobýval, nechal dostavět kapli, hrad rozšířil o boční křídla a vybudoval zde velký archiv.
Poté, co jeho starší bratr Jan Cyprián s celou svou rodinou, přesídlil do Čech, zůstal Jiří Zikmund jediným zástupcem rodu v Tyrolsku.
Prostřednictvím svého bratrance Jana Zikmunda a jeho syna Kryštofa Šimona byl hrabě zapojen do zdlouhavého dědického řízení, o kterém v roce 1655 dokonce vyšlo právní pojednání tiskem. Urovnání sporu mezi příbuznými zajistil až v roce 1657 Guidobald, arcibiskup salcburský.
Ze tří manželství (s Eufémií z Cles, Jenovéfou z Thun-Caldes a Marií z Firmianu) měl Jiří Zikmund četné potomstvo, z toho syny Alfonse Františka, Karla Cypriána, Jiřího Vigila a Kryštofa Antonína Šimona, kteří založili nové rodové větve. Nejdéle z nich přežila linie Alfonse Františka.
Externí odkazy
- BLKÖ:Thun-Hohenstein, Georg Sigmund Graf – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (německy)