Krumlovsko-rokytenské slepence
Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence byla vyhlášena vyhláškou č. 183/2005 Sb. k ochraně přírodovědecky nejhodnotnější části geomorfologicky a mikroklimaticky členitého území údolí říčky Rokytné zahloubené v permských slepencích na jihovýchodním okraji Boskovické brázdy s výskytem druhově mimořádně bohatých rostlinných a živočišných společenstev skal, lesostepí, lesů a vodních toků.Mezi nejvýznamnější zástupce rostlin patří endemický hvozdík moravský, koniklec velkokvětý nebo řeřišničník skalní. Z bezobratlých je na lokalitě hojně zastoupena kudlanka nábožná, dále se zde vyskytuje např. pestrokřídlec podražcový, ploskoroh pestrý, krasec uherský, tesařík obrovský, v přirozeném úseku řeky Rokytné byl potvrzen výskyt kriticky ohroženého velevruba malířského. Z legislativně chráněných druhů plazů se v zájmovém území vyskytuje např. ještěrka zelená, užovka hladká, užovka obojková, z obojživelníků ropucha obecná, z avifauny např. strnad luční, křepelka polní, sova pálená, dudek chocholatý, výr velký, krkavec velký.
Krumlovsko-rokytenské slepence | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
NPR Krumlovskorokytenské slepence u osady Rokytná | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. června 2005 |
Nadm. výška | 226 – 337 m n. m. |
Rozloha | 86,58 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Znojmo |
Umístění | Moravský Krumlov |
Souřadnice | 49°3′36,04″ s. š., 16°19′39,65″ v. d. |
Krumlovsko-rokytenské slepence | |
Další informace | |
Kód | 2316 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rezervaci tvoří dvě samostatná území a to v okolí osady Rokytná a pod kostelem Sv. Floriana nad městem Moravským Krumlovem v okrese Znojmo.
Reference
- Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krumlovsko-rokytenské slepence na Wikimedia Commons
- fotogalerie z NPR Krumlovskorokytenské slepence Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine