Krušná hora

Krušná hora (německy Kruschnahora, také Kruschna, 609 m n. m.) je hora nacházející se deset kilometrů západně od centra města Beroun a je součástí Křivoklátské vrchoviny.

Krušná hora
Krušná hora z jižního úbočí Špičky

Vrchol609 m n. m.
Prominence177 m ↓ JV od Broumů[1]
Izolace9,6 km → Vlastec
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Křivoklátské vrchoviny
Poloha
StátČesko Česko
PohoříKřivoklátská vrchovina / Zbirožská vrchovina / Hudlická vrchovina
Souřadnice49°57′48″ s. š., 13°55′48″ v. d.
Krušná hora
PovodíBerounka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a okolí

Zalesněný hřeben Krušné hory obtéká na západě a severu Habrový potok, severozápadně od Dibeřského potoka. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na východě se tyčí Děd (492 m) a na jihozápadě Velíz (595 m).

Na sever od Krušné Hory se nachází Stará Ohrada a Nový Jáchymov, na severovýchod Doužebnice a Otročiněves, na východ Lísek, Hudlice a Trubská, na jihovýchod Trubín, Svatská Hájovna, Svatá a Král, na jihozápad Varta, Hředle a na jih Březová, na jihozápad Kublov, na západ Broumy a Habrový Potok, na severozápad Karlova Ves a Karlov.

Těžba

Krušná hora bývala nejvýznamnějším ložiskem železné rudy v oblasti Křivoklátska. V masivu hory se nachází sedm zrudněných poloh, z nichž tři byly těženy. Při bázi šáreckého souvrství se nachází tzv. Velké ložisko, jehož nejlepší části obsahovaly 32–38 % železa a 19–22 oxidu křemičitého. O tři až třicet metrů výše leželo Malé ložisko s těžitelnou mocností okolo tří metrů. Tzv. III. ložisko tvořené zejména pelosideritem se nacházelo ještě výše. Jeho celková mocnost je až dvanáct metrů, ale těžitelné byly pouze tři metry, a pokusná těžba na něm proto probíhala pouze z povrchu.[2] Do roku 1889 byl z ložisek na Krušné hoře vytěžen asi jeden milion tun železné rudy. Těžba po roce 1909 byla intenzívnější a vyprodukovala asi devět milionů tun rudy a doly dosáhly hloubky až několika stovek metrů.[3]

Rozhledna a naučná stezka

V červnu 2015 byla na vrcholu otevřena rozhledna Máminka. Jde o dřevostavbu od architektonické skupiny Martina Rajniše. Současně byla v okolí zřízena naučná stezka Krušná hora – Hudlice.

Fotogalerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krušná hora na německé Wikipedii.

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. ŽÁK, Karel; MAJER, Martin; HŮLA, Petr; CÍLEK, Václav. Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2016. 318 s. ISBN 978-80-7363-762-0. S. 39. Dále jen Křivoklátsko (2016).
  3. Křivoklátsko (2016), s. 143.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.