Krkonošské muzeum Jilemnice

Muzeum bylo založeno v roce 1891 při přípravě expozic pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze.

Po ukončení výstavy byly navrácené exponáty vystaveny nejprve v prostorách tehdejší dívčí školy (dnes ZŠ Komenského), po několikerém stěhování mezi městskými, státními a soukromými budovami zakotvilo v době První republiky v přízemí tehdejší staré radnice na náměstí (dnes budova A MěÚ Jilemnice). Již v roce 1929 tak vznikly zárodky tří expozičních bloků: historicko-etnografického, lyžařského a galerijního. Pro stále rychlejší shromažďování exponátů, kritický nedostatek depozitářů a pravděpodobně i z politických důvodů muselo být muzeum v době II. světové války dočasně uzavřeno a až poté, co byl částečně vyklizen jilemnický zámek, nalezlo roku 1953 důstojné umístění v této budově. Zámek poté prošel v 70. letech drobnými adaptacemi (zejména v přízemí), aby mohly být instalovány nové expozice a aby se zvýšila propustnost chodeb davům návštěvníků. V roce 1979 bylo muzeum ze správy MěNV Jilemnice převedeno pod Správu KRNAP, od roku 2013 je provozováno jako společné muzeum Města Jilemnice a Správy KRNAP. Mezitím, v roce 2010, bylo rozšířeno o zrekonstruovanou část bývalých hospodářských budov (sýpky) hraběcího pivovaru, kam byly přemístěny některé expozice a zámecká budova se tak částečně uvolnila ve prospěch památníku na dobu pokrokového hraběte Jana z Harrachů (1828–1909).

• Historie a národopis západních Krkonoš – (umístěno v čp. 75): historicko-etnografická expozice, sledující vývoj v západních Krkonoších od příchodu prvních obyvatel ve 13. století, přes založení Jilemnice jako hospodářského střediska pro štěpanické panství až po současnost. Bohatý a ucelený soubor vystavených unikátů představuje například kolekce pohřebních cechovních štítů z 1. poloviny 19. století, soubor lidových betlémů (kde čestné místo zaujímá mechanický betlém Jáchyma Metelky), kolekce lidového nábytku, jedinečná 200 let stará ručně předená lněná příze (296 m vlákna váží pouze 1 gram!) nebo sbírka krkonošské fauny. I zrekonstruovaná hraběcí jídelna či pracovna spadají pod tuto expozici.
• Kavánova galerie – (umístěno v čp. 75): galerie obrazů Františka Kavána (1866–1941) byla sestavena roku 1956 u příležitosti malířova 90. výročí narození a v současnosti se v ní nalézá téměř 90 obrazů.
• Bílou stopou – (umístěno v čp. 1): expozice uvádí velmi dobrou pozici našich českých i německých lyžařů v celoevropských souvislostech. Zachycuje vývoj lyžování na českém území od doby, kdy hrabě Harrach roku 1892 nechal dovézt první páry lyží pro svou lesní správu, až po rok 1938. Součástí stálé výstavy jsou figuríny v dobovém lyžařském oděvu, nejstarší dochované lyže, několikeré sáně včetně typicky krkonošských řiditelných rohaček, desítky černobílých i kolorovaných snímků z konce 19. století, medaile nebo promítání sedmiminutové filmové smyčky, zachycující lyžařské závody v Jilemnici roku 1926.

Stálé expozice doplňuje každoročně řada výstav a doprovodných akcí.

• Metelkův mechanický betlém (Jilemnice) – jeden z nejvýznamnějších exponátů
• Jilemnice (zámek) – budova, ve které muzeum sídlí
• Správa Krkonošského národního parku – spoluzřizovatel muzea
• Krkonošské muzeum Vrchlabí – spřízněná instituce téhož zřizovatele
• Památník zapadlých vlastenců – spřízněná instituce téhož zřizovatele
• Jaromír Horáček – jednatel muzea, spisovatel a pedagog