Christologie
Christologie (z řeckého χριστός christos pomazaný + λόγος logos slovo, řeč, nauka) je jedno z odvětví křesťanské teologie, která se zabývá osobou Ježíše Krista a jejím teologickým významem. Christologie zkoumá především vztahy božství a lidství v jeho osobě, dále pak vztah Ježíše a Boha, církve a jednotlivého křesťana.
V historii se vlivem paradigmatu své kultury tyto zkoumané vztahy interpretovaly rozličným způsobem. Církev formou koncilních setkání určovala, jaké učení je mylné, a tedy je třeba od něj upustit. Takto v dějinách vykrystalizovaly christologické bludy - tedy nesprávné výklady vztahů Ježíše Krista a Otce, popřípadě jiných (vztahů). Prvními problematickými se ukázaly vztahy k lidství a k božství, vzhledem ke kultuře, z níž vycházel věřící (interpret těchto vztahů): tedy pro Žida vyznávajícího monoteismus bylo (přinejmenším) problematické přijmout Ježíše (člověka) jako božího syna. Naopak pro Řeka vyznávajícího dualismus - dokonalost boha v oddělenosti od světa (zla a nedokonalosti) – bylo problematické přijmout Ježíše (Božího syna) jako člověka (lidství).
Nejznámější Christologické hereze
Koncily zabývající se Christologickými otázkami
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Christologie na Wikimedia Commons
Odborná literatura
- Pospíšil, Ctirad Vácav, Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel, Praha 2006, 3. upravené a rozšířené vydání
- Berkhof, Louis, Dějiny dogmatu, Praha 2003, 1. vydání
- Rahner, Karel; Vorgrimler, Herbert, Teologický slovník, Praha 2009, 2. revidované vydání
- Lohse, Bernhard, Epochy dějin dogmatu, Jihlava 2003, 1. vydání
- Kraft, Heinrich, Slovník starokřesťanské literatury, Kostelní vydří 2005, 1. vydání
- Barth, Karel, Boží božství a Boží lidství, Brno 2005, 1. vydání
- Hazlett, Ian, Rané křesťanství, Brno 2008, 1. vydání
- Tresmontant, Claude, Otázky naší doby, Brno 2004, 1. vydání
