Kristián I. Dánský
Kristián I. Dánský (únor 1426, Oldenburg – 21. května 1481, Kodaň) byl dánský král v letech 1448–1481 a na základě Kalmarské unie i vládce Norska (1450–1481) a Švédska (1457–1464).
Kristián I. Dánský | |
---|---|
král dánský, norský a švédský | |
Kristián I. Dánský | |
Doba vlády | 1448 – 1481, Dánsko 1450 – 1481, Norsko 1457 – 1464, Švédsko |
Tituly | hrabě oldenburský a holštýnský, vévoda šlesvický a holštýnský |
Narození | únor 1426 |
Oldenburg (dnes Německo) | |
Úmrtí | 21. května 1481 |
Kodaň | |
Pohřben | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Kryštof III. (Dánsko) Karel VIII. Knutsson (Švédsko a Norsko) |
Nástupce | Jan I. (Dánsko a Norsko) Karel VIII. (Švédsko) |
Královna | Dorotea Braniborská |
Potomci | Olaf (1450–1451) Knut (1451–1455) Jan Markéta Dánská Frederik |
Dynastie | Oldenburkové |
Otec | Dětřich Oldenburský |
Matka | Hedvika Holštýnská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je zakladatelem dánské větve oldenburské dynastie (která od roku 1863 pokračuje až dodnes jakožto dynastie glücksburská). Přivtělení Šlesvicka a Holštýnska, které se mu zdařilo, trvalo přes 400 let a učinilo z dánských králů zároveň i knížata Svaté říše římské – to přineslo Dánsku vliv na říšské záležitosti (jak se např. ukázalo za třicetileté války), ovšem také položilo základ pozdějších konfliktních dánsko-německých vztahů od poloviny 19. do 1. čtvrtiny 20. století.
Život
Raná léta
Kristián se narodil v únoru roku 1426 v německém Oldenburgu jako syn hraběte Dětřicha Oldenburského (Dietrich von Oldenburg) a jeho manželky Hedviky Holštýnské (Heilwig von Holstein). Když jeho otec v roce 1440 zemřel, zdědil Kristián titul hraběte z Oldenburgu a Delmenhorstu. V téže době byl svým strýcem Adolfem VIII. Holštýnským, který neměl dědiců, jmenován jeho následníkem holštýnského hrabství.
Z oldenburského hraběte dánským králem
Po smrti Kryštofa III. Bavorského v lednu roku 1448 se uprázdnil dánský trůn, neboť Kryštof nezanechal potomků. Královská rada hodlala svěřit moc do rukou nejmocnějšího feudálního pána v království, tedy Adolfa VIII. Holštýnského. Adolf však nabídku odmítl a doporučil svého synovce Kristiána, aby obsadil tuto významnou pozici. (Kristián byl ostatně po přeslici potomkem Erika V. dánského, z dynastie Estridsenovců a Magnuse III. Švédského).
Kristián byl zvolen Královskou radou 1. září 1448 a 28. října 1449 byl v Kodani korunován. Tentýž ten se zasnoubil s Doroteou Braniborskou, mladou (sotva osmnáctiletou) vdovou po Kryštofovi. Sňatek se uskutečnil 26. října 1450.
Boje o švédský trůn, připojení Šlesvicka a Holštýnska
Kristiánova vláda započala s problémy jeho uznání za krále v Norsku, zatímco Švédsko Kalmarskou unii rozbilo a na trůn tam nastoupil Karel VIII. Knutsson Bonde. Jedním z jeho prvních činů byla žádost Kristiánovi na odstoupení Gotlandu a téměř současně v roce 1449 prohlášení se králem Švédska. Na setkání králů v Halmstadu došlo ke dohodě: za norskou korunu Kristián uznal Karlova práva na švédský trůn. Zakrátko však Karel vypověděl Dánsku válku a zaútočil na Skåne. Potyčky táhnoucí se pět let skončily v roce 1457 Karlovou porážkou a Kristián usedl i na švédský trůn. Karel prchl do Gdaňska.
V letech 1459/60 se králi podařilo k dánskému království připoutat lenními svazky jižní Jutský poloostrov, o což se s různou mírou úspěchu danští vládci snažili již od dob Knuta Lavarda. V roce 1459 totiž zemřel bez dědiců Adolf VIII. Holštýnský a Kristián byl 2. března roku 1460 zvolen v Ribe novým šlesvickým vévodou a holštýnským hrabětem – pod podmínkami, že obě země nikdy nebudou rozděleny, po jeho smrti budou mít právo vybrat si vládce z dánských královských synů a šlesvicko-holštýnské stavy budou mít právo každoročně svolat svou radu; v podstatě si tak tyto země zachovaly silnou autonomii (dánsko-šlesvicko-holštýnská personální unie nakonec vydržela až do let 1863/64, kdy byly obě země vojensky ztraceny ve prospěch Pruska a Rakouska). Zvláštností bylo, že zatímco Šlesvicko bylo přímým lénem Dánska, Holštýnsko zůstalo částí Svaté říše římské a jeho lenní pán, dánský král, byl za něj zároveň i vazalem císaře.
Správa Jutska, Holštýnu a Šlesviku vymáhala náklady na válku s dalšími daněmi z těchto zemí. Vedlo to k povstání, kterého využil Karel Knutsson, jenž se vrátil a znovu nechal korunovat králem Švédska. Po smrti Karla v roce 1470 se Kristián pokusil Švédsko opět získat, utrpěl však zdrcující porážku v bitvě u Brunkebergu (10. října 1471). Posledním státnickým činem Kristiánovým bylo ponechání vévodství šlesvicko-holštýnského (v roce 1474 bylo i Holštýnsko povýšeno na vévodství) v rukou své manželky Dorotey, jež byla lepší správkyní než on.
Kristián zemřel v Kodani 21. května roku 1481 a byl pohřben v kapli, již nechal postavit vedle katedrály v Roskilde.
Zajímavost
V přízemí Kristiánem zbudované Tříkrálové kaple (Helligtrekongers Kapel) roskildské katedrály stojí tzv. královský sloup, na němž jsou vyznačeny ryskami výšky různých dánských i cizích panovníků, kteří katedrálu navštívili. Ryska pro Kristiána ukazuje výšku 219 cm, což je mimořádné i v moderní době, natož pro středověk, kdy průměrná výška mužů činila kolem 170 cm. Kristián tak byl pravděpodobně nejvyšším dánským panovníkem (když výška dalšího obra, krále Rolfa Krakeho, není známa) a jedním z nejvyšších v evropských dějinách.
Manželství a děti
Kristián uzavřel 26. října 1450 sňatek s Doroteou Braniborskou. Z manželství vzešlo pět dětí:
- Olaf (1450–1451);
- Knut (1451–1455);
- Jan (1455–1513), král dánský, norský a švédský;
- Markéta Dánská (1456–1486), provdaná za Jakuba III. Skotského;
- Frederik (1471–1533), dánský a norský král;
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chrystian I Oldenburg na polské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián I. Dánský na Wikimedia Commons
- ELBERLING, Emil. Kristian (Kristiern) I. In: WESTRIN, Theodor, et al. Nordisk familjebok: konversationslexikon och realencyklopedi. Stockholm: Nordisk familjeboks förlags aktiebolag, 1911. Dostupné online. Bandet 14, Kirkasikte–Kroman. S. 1361–1363. (švédsky)
Předchůdce: Dietrich I. |
Oldenburský hrabě 1440–1448 |
Nástupce: Gerhard VI. |
Předchůdce: Kryštof III. |
Dánský král 1448–1481 |
Nástupce: Jan I. |
Předchůdce: Karel I. |
Norský král 1450–1481 |
Nástupce: Jan I. |
Předchůdce: Karel VIII. |
Švédský král 1457–1464 |
Nástupce: Karel VIII. |
Předchůdce: Adolf VIII. |
Šlesvický vévoda 1460–1481 |
Nástupce: Jan I. Frederik I. |
Předchůdce: - |
Holštýnský vévoda 1474–1481 |
Nástupce: Jan I. Frederik I. |