Kretingalė

Kretingalė je městys v západní části Litvy, v historické oblasti Malé Litvy, v Klaipėdském kraji, na severním okraji okresu Klaipėda, 7 km na jihovýchod od Kretingy, 17 km na severoseverovýchod od Klaipėdy, naproti přítoku říčky Bonė do řeky Danė, rozložený podél silnice č. 168 Klaipėda - Kretinga, na východ při železniční trati KlaipėdaKretinga ( – Vilnius). Dominantou městysu je evangelický luterský kostel, postavený roku 1741 na místě dřívější dřevěné kaple z roku 1652 (původní dřevěnou věž, roku 1801 poškozenou větrem bylo nutno roku 1875 nahradit dnešní zděnou; za sedmileté války Rusové kostel vykradli, včetně zvonu, který byl navrácen až roku 1788)[1] Kostel je zařazen do seznamu památek architektonického dědictví. Kostel je využíván také katolíky a také pro hudební akce. Dále je v městečku hřbitov, základní škola, filiálka Gargždajské knihovny [2], pošta (PSČ: LT-96044), železniční stanice, ambulance, jesle s mateřskou školou, kulturní dům, obchody, podniky: masného a nábytkářského průmyslu.

Kretingalė
Kretingalė s evangelickým kostelem (od řeky Danė)
Poloha
Souřadnice55°50′10″ s. š., 21°11′10″ v. d.
Nadmořská výška21 m n. m.
StátLitva Litva
KrajKlaipėdský
OkresKlaipėda
Kretingalė
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel1 000 (2010)
Správa
StarostaVytautas Gūžas
Oficiální webwww.klaipedos-r.lt?lt=1130415513
PSČLT-96332 (městský úřad), LT-96044 (pošta)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minulost městečka

Ves Kretingalė je zmiňována od roku 1253. Počátkem 17. století byla založena evangelická (luterská) farnost, teprve v roce 1652 byla postavena dřevěná kaple a po zbourání na jejím místě zděný kostel (1741), ačkoliv měla farnost zpočátku kolem 4000 věřících (později až přes 5000). Koncem II. světové války si vojáci z kostela zřídili stáj pro koně. Po válce věřící kostel vyčistili, začaly se opět konat bohoslužby, ale když se začali chystat k opravám kostela, dozvěděla se o tom místní (sovětská) administrativa, kostel zamkli a později z něj udělali sklad sovchozu. Teprve 12. prosince roku 1988 byl Klaipėdský výkonný výbor (obdoba národních výborů v ČSSR) požádán o navrácení kostela věřícím a do 4 dní bylo žádosti vyhověno a kostel byl poté opraven.

V roce 1854 tiskový činitel Malé Litvy farář Johann Ferdinand Kelch (1801 – 1877) založil přípravné kurzy do učitelského semináře. Koncem 19. století zde byly prodávány zakázané litevské knihy.

Historie názvů městečka

Do roku 1806 se německy jmenovalo Adlig Crottingen, do roku 1920 Neu-Krottingen, Deutsch Krottingen. V litevštině bývalo známo jako Naujoji Kretinga. Neu-Krottingen a Naujoji Kretinga znamená "Nová Kretinga", Kretingalė je litevská zdrobnělina k názvu Kretinga.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel od roku 1897 do roku 2001
189719251959197019781979198519892001
2001 997344473724796810900977

Turistika

Architektonické a historické památky

Most přes řeku Danė u Kretingalė směrem na Plikiai
Evangelický luterský kostel
  • Evangelický luterský kostel
  • Most přes řeku Danė u Kretingalė směrem na Plikiai, postavený roku 1880
  • 2 km na severovýchod dvě hradiště: Valėnų piliakalnis a Andulių piliakalnis[3]
  • Hřbitov padlých vojáků

Slavní rodáci

  • Friedrich Wilhelm Haack (1706–11754), tvůrce slovníků Malé Litvy, ptřkladatel, farář
  • Carl Eduard Ziegler (1798–1881), lexikograf, překladatel, spoluautor slovníku Georga Neselmanna Woerterburch der littauischen Sprache (1851)
  • Jonas Romanovas (* 1957), sportovec (cyklistika)
  • Romas Venclovas (* 1960), litevský politik

Další osobnosti Kretingalė

  • Rudolf Andrius Zippel (1813–1894), lexikograf, překladatel, v letech 1846–1849 děkan kretingalské farnosti, později redaktor Klaipėdského časopisu „Memeler Wochenblatt“
  • Johann Ferdinand Kelch (1801 – 1877), farář
Kretingalė od jihu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kretingalė na litevské Wikipedii.

  1. Dějiny Kretingalské farnosti (litevsky)
  2. Filiálka Gargždajské knihovny Jona Lankutise v Kretingalė (litevsky)[nedostupný zdroj]
  3. Kazys Misius. Kretingalė. Visuotinė lietuvių enciklopedija (Všeobecná litevská encyklopedie), Díl XI. (Kremacija-Lenzo taisyklė). V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2007, str. 17

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.